ZAMYŠLENÍ NA 32. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: USPOŘÁDEJ SI ŽIVOT

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1Kor 15,17ab.20a).

Americký biskup Robert Barron ve své knize Živé paradoxy píše: „V křesťanské víře je cosi nového, znepokojivého a naléhavého. Není to nějaká mdlá spiritualita nebo obecná filozofie; je to zvěst o něčem úžasném a neslýchaném – konkrétně o tom, že jeden tesař z Nazareta, který se prohlašoval za Božího Syna, vstal z mrtvých. Proto bylo svědectví prvních křesťanů tak podmanivé: autoři Nového zákona totiž nepoužívají obecné pojmy a abstraktní principy; mluví světu o revoluci, zemětřesení, o výjimečném stavu. Ježíš je vzkříšen, a proto je král. A protože je král, měl bys ty uspořádat svůj život tak, aby on byl jeho středem.“

O tom jsou dnešní čtení. O věčném životě. Ne nějakém mlhavém, neurčitém, ale zcela jasném – o věčném životě s Ježíšem Kristem. Jsou jen dvě možnosti – budeš s ním věčně žít v radosti, nebo budeš žít bez něj věčně, ale v zlobě a samotě … Tertium non datur. Třetí možnost neexistuje.

Jak si zajistit, že první možnost bude pro mě skutečná? Jako odpověď by se dala napsat celá kniha, ale může být i velmi stručná: vždy a všude být s Ježíšem. Slovy biskupa Barrona: uspořádat si život tak, aby Ježíš byl jeho středem. Pokud se o to budu snažit, jednou možná napíše někdo o mně knihu, když bude probíhat proces blahořečení J.

Jsem však v ohrožení. Právě teď, když toto píšu, padl mi zrak na láhev minerálky, kterou tu mám, a uviděl jsem na její etiketě informaci o nějaké soutěži. Hned jsem si kliknul (uprostřed psaní tohoto textu!) na uvedenou webovou stránku a kdoví, jestli bych po nějaké výhře nezatoužil, kdyby celá soutěž nebyla příliš složitá. A takových ohrožení touhy být vždy a všude s Ježíšem je kolem nás mnoho.

Naštěstí máme i mnoho možností touhu být s Ježíšem podpořit. Kříž na stěně či u cesty. Krásná žena, která mi připomene krásu Boha (doufám, že se na tomto příkladu nepohoršíš). „Zbožné“ pozadí na monitoru počítače. Magnetka s nějakým citátem na ledničce. Vždy otevřená Bible na stole v obývacím pokoji či ložnici … Je třeba mít takových „podpůrných“ bodů hodně, protože hodně je i toho, co nás od Ježíše často nenápadně odtahuje (jak mě před chvílí na minutu odtáhla zvědavost a možná touha něco vyhrát).

Pro sebe sama nakonec přidávám slova svatého Pavla: „Bratři, sám náš Pán Ježíš Kristus a Bůh, náš Otec, který nás miluje a ve své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději, ať potěší vaše srdce a upevní vás v každém dobrém díle a slově“ (2Sol 2,16-17). Bůh mi při psaní tohoto textu projevil svou lásku (že jsem ho mohl napsat), dal mi útěchu (protože mám z tohoto textu vnitřní radost), naději (že to má význam pro mou věčnost s ním), upevnil mě (dal mi sílu odolat pokušení jiné touhy)…