ZAMYŠLENÍ NA 32. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: O MOUDROSTI

15. 11. 2017

Začnu moudrostí jiného člověka. Následující text je z knihy biskupa Roberta Barrona  »Slovo plné ohně«.

„Prvním darem Ducha je moudrost, latinsky sapientia, řecky sophia. Moudrost je poznání s vysokým stupněm rozlišování. Akvinský ji přirovnává k výhledu z vrcholku hory – mít moudrost znamená vidět věci z pohledu Boha, který je nad vším a proniká všechno. Většina z nás se na život dívá z úzké perspektivy svých vlastních tužeb, potřeb a obav, což způsobuje, že máme zkreslený pohled a zvykli jsme si přehlížet vyšší řád, který vše zahrnuje a vysvětluje. Když si Job stěžuje Bohu na to, jak nespravedlivé je jeho utrpení, Bůh ho bere na důkladnou cestu po vesmíru: představuje mu rytmy přírody, instinktivní chování tajemných zvířat a uspořádání nebes. Vytahuje ho z jeho egocentrického pojetí světa a ukazuje mu místo, z něhož se dívá Bůh a z něhož je vidět řadu propojených souvislostí. Bůh je v tomto svém snažení úspěšný a Job začíná vidět svou vlastní bolest v jiném kontextu. Můžeme říci, kniha Job vrcholí duchovním darem moudrosti – schopností vidět věci, nakolik je nám to možné, z nadhledu.“

Moudré panny viděly více než nemoudré. V tom byl jediný rozdíl. Neboť olej měly všechny, jen moudré ho měly dostatek. Moudré se dívaly očima Boha a věděly, že ženich se může opozdit. Nemoudré se dívaly jen očima člověka: přišly na určenou hodinu, ale se zpožděním ženicha nepočítaly… Jaká maličkost, ale rozhodovala o velkých věcech – moudré byly na hostině, nemoudré zůstaly za dveřmi.

Věděly moudré panny, že jsou moudré? Asi jim to došlo až poté, co se nemoudré vrátily a nepustili je na svatbu. Tak i ty nemusíš o sobě vědět, že jsi moudrý, ale můžeš tak jednat. Něco se můžeš naučit metodou pokusu a omylu, něco ze zkušenosti jiných, ale nejvíce můžeš získat modlitbou: „Jestliže někomu z vás chybí moudrost, ať prosí Boha, který dává všem štědře a bez výčitky, a dostane ji“ (Jak 1, 5).

Zde musím podotknout, že tato Jakubova rada se netýká přednostně studentů. Pak by se nemuseli učit. Týká se života. Takového, jaký žily moudré panny zmiňované v dnešním evangeliu. A ten život spočívá v tom, že žiji blízko Bohu. Že mám jeho smýšlení, jeho pohled na svět. A to se dosahuje tím, že jsem s ním. On se mnou jistě je. Ale na to, abych já byl s ním, musím vynaložit někdy obrovské úsilí, neboť tolik věcí, událostí či lidí mě od Boha odtahuje. Nedokážu mít Boha vždy na prvním místě. Ale on ví, že chci být s ním a věřím, že mi v tom pomáhá…

Nevím, jestli je toto moudrý text. Ale žiji v naději, že někomu pomůže udělat celoživotní rozhodnutí: „Chci být moudrý, proto jdu blíž k Bohu.“ Ať mu v tom pomohou slova dnešního responsoriálního žalmu: „Bože, …už od úsvitu se vinu k tobě…“ (Ž 63).

Zpět na titulní stránku