ZAMYŠLENÍ NA 30. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: CHOZENÍ S JÁSOTEM

Dnešní texty jsou i o takové obyčejné lidské činnosti, jakou je chození. Avšak specifické chození – putování ze zajetí, návrat na Sion, následování Ježíše.

Chození s pláčem, ale i s plesáním. Pláč při odcházení, jásot při návratu.

Poslouchej, co přikazuje Bůh prostřednictvím proroka Jeremiáše: „Jásejte, jásejte, ohlašujte, zpívejte a mluvte…“ Proč? Protože „přivedu, shromáždím, dovedu, budu vést“. Bůh mluví o chození, které bude vysvobozením. Shromáždí svůj lid a povede ho. Copak to přesně neudělal a stále dělá skrze Ježíše?

Žalmista už vidí uskutečnění toho, co prorok slibuje. Pán přivádí sionské zajatce, ty, co byli kdysi odvlečeni pro svůj hřích, ale nyní se vracejí s jásotem, protože „velké věci učinil s nimi Pán“. Pamatuješ se, jak jsi byl otrokem hříchu? Kdo tě vysvobodil? S kým teď putuješ a kam? Ježíš a Boží království je správná odpověď. S přidanou hodnotou – „s jásotem“.

A nakonec z Jericha kráčí Ježíš a s ním veliký zástup. Zase je to o chození. Ale v tomto případě také o tom, že Bůh se zastavil, když slyšel, že kdosi na něj křičí. Zastavil se proto, aby se rozšířil zástup jeho učedníků – o Bartimaia je totiž napsáno, že „hned viděl a šel za ním po cestě“.

Chození je samo o sobě skvělá věc. Když vylezu na nějaký vrchol v Tatrách a těším se nejen z rozhledu, ale i podaného výkonu a upevnění zdraví, nejednou mě naplňuje radost. Tak jsem před pár týdny zpíval z radosti s úplně neznámými lidmi na Slavkovském štítě. Ale když už samotné chození je tak dobré (koukni, co píše o tělesném cvičení svatý Pavel – 1 Tim 4, 8), oč lepší je chození s Ježíšem! Když už výstup na nějaký vrchol vyvolává v srdci touhu zpívat, o co víc by mělo jásat srdce při chození s Ježíšem!

Když jdeš s Ježíšem, máš pro každého úsměv, případně slzy soucitu, pokud trpí. Když jdeš s Ježíšem, žehnáš každému, koho potkáš. Když jdeš s Ježíšem, nenecháš na zemi povalovat se plastovou láhev či papír, co tam někdo pohodil. Když jdeš s Ježíšem, nezapneš si večer film, který naplní tvou představivost tak, že nebudeš moci usnout, ale usneš při čtení Písma. Když jdeš s Ježíšem, vybíráš si to, co mu dělá radost…

Když jdeš s Ježíšem, jásot a jásot při pohledu na Boží díla se ti stanou samozřejmými stejně jako pláč a nářek při pohledu na hřích a bolest. A víš, co je na takovém chození zvláštní? Že k tomu nemusíš mít zdravé nohy. I když jsi připoután na postel, můžeš chodit s Ježíšem.