ZAMYŠLENÍ NA 3. NEDĚLI VELIKONOČNÍ: JEŽÍŠ ŽIJE!
29. 4. 2020„Nikdo nemůže říci: ‘Ježíš je Pán’, leč v Duchu Svatém“ (1 Kor 12, 3b).
Ježíš žije! „
S tuto zvěstí, s tímto výkřikem utíkali emauzští učedníci do Jeruzaléma.
Tento výkřik si potřebujeme osvojit i my. Vždyť v čem jiném bychom měli mít naději? Pokud Ježíš jen zemřel a nic víc, tak jsme nejubožejší z lidí.
Pokud Ježíš žije, tak máme skrze křest věčný život a jsme občany nebe, ačkoli ještě žijeme na zemi.
Umíš si představit skleslost těch dvou na cestě do Emauz? Já ano. Všude tma, žádné východisko, jen otázka: Proč ještě žít? A umíš si představit jejich změnu, když poznali Pána? Nadšení, radost, určitě nechali nedojedenou večeři a utíkali tam, odkud ráno utekli. Také si to umím představit. Stěny mého hrobu se rozestoupily a zakusil jsem vysvobození.
Jakoby to byl jakýsi cyklus v našem životě. Něco s Pánem zažijeme, zvykneme si na to a nějaký čas jdeme v síle toho zážitku. Ale pak se ozve nespokojenost, která se ptá: A to je všechno? Nic nebude?
Jsem přesvědčen, že ta nespokojenost je od Pána. Chce, abychom ve svém životě s ním stále rostli. Proto nám někdy něco sebere, aby nás to donutilo zastavit se a prozkoumat své nitro, co se v něm ozývá, po čem touží, co mu chybí. Myslím, že vždy, když se mi něco takového stalo, jsem objevil, že chci víc Ježíše…
Bůh nám prostřednictvím státu vzal účast na Eucharistii. Pokud by to v nás vyvolávalo jen hněv a otázky, zda na to mají právo (jak je to nejednou vidět v internetových diskusích), ničím bychom se nelišili od pohanů, kterým sebral například chození po nákupních centrech. Když nám Bůh něco sebral, tak to v nás má vyvolat očekávání, co nám připravil, čím nás obdaruje nejen po skončení omezení, ale možná už dnes. Když nám Bůh něco vzal, možná to bylo proto, abychom více po tom toužili, abychom prozkoumali, zda naše účast na mši svaté už nebyl jen zbožný zvyk…
Emauzští učedníci prožívali, že jim vzali Ježíše. Ale Bůh jim Ježíše znovu dal. Živého, zmrtvýchvstalého. Téhož, jakého znali v letech, kdy s ním chodili. Ale oslaveného.
Myslíš, že nyní má Bůh pro nás připraveno něco méně než to, co nám vzal? Ne, možná brzy opět budeme na mších. Ale na jiných. Už tam nebudeme jen jako plnitelé nějaké povinnosti, ale oslavující svědci Ježíšova vítězství. Doufám, že to tak bude i v mém životě.
„Ježíš žije!“
Zpět na titulní stránku