ZAMYŠLENÍ NA 3. NEDĚLI ADVENTNÍ:

18. 12. 2017

Nesmím se nechat znechutit. Nedám se obrat o radost. Nedovolím, aby moje únava (špatná nálada, pocit viny, neúspěch…) nabyly nade mnou převahu. Proč?

Neboť vím, kdo jsem! „Bůh mi oblékl roucho spásy“ (Iz 61,10). Jsem jako ženich zdobený věncem (v byzantské liturgii ženichovi kladou při sňatku na hlavu věnec), jako nevěsta okrášlený šperky. Rozumíš? Jsem středem svatební hostiny – Bůh a já. Jistě i z toho vyplývá Pavlova výzva k ustavičné radosti (viz 1Sol 5,16). Je to radost vyplývající z toho, že vím, kdo jsem – jsem vykoupený, zachráněný člověk, Boží dítě, budoucí majitel – nyní dědic – nebeského království. To nejsou zbožné fráze, ale fakta.

Máme však krátkou paměť. Stačí hodně či málo sněhu, hodně či málo deště, příliš horko či příliš chladno… a frflu, jsem nespokojený, radost je fuč… A to nepíšu o politicích, o skandálech, o vlastních selháních… Svět, ďábel a často i my sami děláme všechno možné, jen abychom se neradovali z toho, že jsme vykoupeni, že Bůh se o nás stará. Jak snadno se dáme přesvědčit, že Bůh něco zvoral a my to musíme napravovat, až potíme krev. Přesně to udělali Adam a Eva v ráji – Bůh je prý oklamal (tvrdil ďábel) a oni se rozhodli vzít věci do vlastních rukou. Z ustavičné radosti v přítomnosti Boha přešli do samoty, utrpení, smutku. Dodnes snášíme následky jejich rozhodnutí.

Ale díky Ježíši Kristu nejsme na tom tak zoufale, jako byli oni po prvním hříchu. My už jsme vysvobozeni z otroctví hříchu. Nám už bylo odpuštěno (umíš spočítat, kolikrát jsi už byl u zpovědi?) A dostali jsme moc vítězit. Tak ji používejme! Pavel nám dnes dává návod na radostný život – „Bez přestání se modlete, za vše děkujte… Ducha neuhašujte, proroctvími nepohrdejte! Ale všechno zkoumejte a co je dobré, toho se držte! Chraňte se zla v jakékoliv podobě!“

Chybí ti radost v životě? Zkoumej své srdce, jestli ho nespoutává hřích, malomyslnost, vzpomínky, nějaké zranění…, jestli jdeš po cestě nastíněné svatým Pavlem. Pak jdi k Ježíši a pros o vysvobození, odpuštění, uzdravení. A tehdy zažiješ, co znamená ustavičně se radovat. Budeš Kristovou líbeznou vůní, budeš přinášet naději a radost všem kolem sebe!

 

  1. Je zvláštní, že existuje množství literatury o tom, jak se bez přestání modlit, ale asi jsem nikdy nenatrefil na nějaký delší text, který by hovořil o tom, jak se ustavičně radovat. Asi ho budu muset napsat 🙂
Zpět na titulní stránku