ZAMYŠLENÍ NA 3. NEDĚLI ADVENTNÍ: ALELUJA NEBO NĚCO JINÉHO?

16. 12. 2019

„Nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán, pouze pokud v Duchu Svatém“ (1 Kor 12, 3b).

Církev nám jako odpověď na dnešní první čtení z knihy proroka Izaiáše (35,1-6b.10) předkládá dvě možné odpovědi. Jedna je voláním o pomoc: „Přijď, Pane, přijď a zachraň nás.“ Druhá je radostným jásotem: „Aleluja!“ Jsou to dvě různé reakce na proroctví o tom, jak se bude radovat vyschlá zem, jak zaplesá a rozkvete poušť; jak se otevřou oči slepých a uši hluchých; jak bude skákat chromý a křičet jazyk němého.

Obě reakce vyjadřují to, co je naší víře blízké. Volání o pomoc hovoří o tom, že příslibu radosti („Věčná radost jim ověnčí hlavy“) věříme, ale ještě čekáme jeho naplnění. Vždyť kdybychom nevěřili, nemělo by smysl ani volání o pomoc. Zpěv Aleluja zas říká, že už to vidíme – ve víře – naplněné a prožíváme radost jakoby dopředu, anticipovaně. Oba postoje jsou správné a myslím, že si je vybíráme podle toho, co právě prožíváme. Pokud se stane nějaká tragédie, jak nedávno výbuch v Prešově či střelba v nemocnici v Ostravě, tak je nám zřejmě blíž volání o pomoc. Pokud zas prožijeme něco radostného, je nám blíž volání Aleluja.

Jelikož jsem však za 50 let obnovené liturgie ještě nikdy nezažil, že by si kantor vybral možnost zpívat Aleluja (skutečně nikdy nemáme žádný důvod k radosti?), Tak se jí věnuji alespoň v tomto textu, protože nepředpokládám, že to někdy zažiji.

Volání Aleluja jako responsoriální verš dnes může protkávat slova 146. žalmu, který patří mezi tzv. alelujové žalmy, ty, které začínají nebo končí zvoláním Aleluja. Jsou oslavou Boha, který „koná věci zázračné“ (srov. Ž 98,1). Pozorně dnes poslouchej a vyber si verš, který se tě přímo týká. Možná tento: „hladovějícím dává chléb.“ Nebo: „Pán zvedá sklíčené.“ Či toto: Pán „se ujímá vdovy a sirotka“. Možná Ježíšova slova Janovým učedníkům: „Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá evangelium“ (Mt 11,5).

Ať je to cokoliv, zkus dnes volat a zpívat Aleluja. Jako radostnou odpověď na to, jak se Bůh o tebe stará. Zakusíš přitom, jak se ti „posílí zesláblá ramena, upevní chvějící se kolena, jak se vzchopíš a přestaneš se bát“ (srov. Iz 35,3-4). Neboť Pán přichází!

Opravdu, kdo je tvůj pán? Můj Pán je Ježíš. Raduji se, že přichází.

Zpět na titulní stránku