ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: TÝDEN PŘED NÁMI

Jak nesmírné privilegium máme my všichni, co jsme uvěřili Bohu! Můžeme Boha poslouchat (jako mladý Samuel),

můžeme Boha hledat a zůstat u něj (jako Ondřej a Jan), můžeme na Pána čekat s jistotou, že se k nám skloní a naplní (jako žalmista), můžeme žít život naplněný Božím Duchem (jak nás k tomu vybízí apoštol Pavel).

         Musím však přiznat, že přesto, že toto všechno vím, nejednou se tohoto privilegia zříkám. I teď, když píši tento text, mám co dělat, abych nepodlehl zvědavosti a nezačal znovu procházet webové stránky různých novin. Je to pro mě jednodušší (a někdy bohužel i lákavější), než poslouchat Boží hlas a pak jeho podněty zformulovat do nějakého textu. Nebo jak často mi přes den uniká příležitost číst Písmo – mám ho sice po ruce, ale „ještě udělám to, ještě tamto, ještě zapnu telku…“ a večer mohu se smutkem a lítostí konstatovat, že jsem Písmo dnes neotevřel.

Proč takový rozdíl mezi touhou, mezi privilegiem a realitou? Odpověď známe – tělo, svět a ďábel. Pro toto je můj každodenní život neustálým bojem, ve kterém nejednou prohrávám. Ale žasnu, jak mi Bůh dovoluje pokaždé se vrátit. Ještě ani jednou mi neřekl: „Zklamal jsi mě, už tě nechci vidět.“ Naopak, vnímám, jak se raduje, že mám pro něj opět čas i srdce.

A druhou skvělou zprávou je i to, že zmíněné privilegium mohou začít prožívat i ti, kteří Boha ještě neznají, ale díky našemu životu s Ježíšem (včetně našich selhání a slabostí) a našemu svědectví mohou po něm zatoužit. V jistém smyslu toto udělal Ondřej pro svého bratra Šimona: „Našli jsme Mesiáše!“

Čeká nás krásný týden – budeme s Pánem! Možná u sporáku, za volantem, při výrobním pásu, jiní u počítače, někteří doma u dětí… Kdekoliv budeš, všude můžeš být s Ježíšem. Hledej ho a on se ti dá najít. Povede tě svým Duchem a ukáže ti, jak k němu přivést i další. Zkus to, prosím, ať více zazáří Boží království na zemi!

A víš, co je na tom ještě krásné? Že se (někdy) ani nemusíš velmi namáhat. Pokud již totiž žiješ s Kristem, tak celé to privilegium – včetně svědectví jiným – prožíváš nejednou jakoby automaticky, je to tvou přirozeností. Voníš po Kristu…