ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI POSTNÍ: ZVLÁDNEŠ TO

10. 3. 2020

„Nikdo nemůže říci: ‘Ježíš je Pán’, leč v Duchu Svatém“ (1 Kor 12, 3b).

Všimni si kontrast mezi tím, co Bůh říká Abrahamovi, a tím, co Pavel říká Timoteovi. Bůh Abrahama posílá pryč ze země, kde se usadil, pryč od příbuzných a pryč od otce. Chce, aby opustil vše pro něco většího a lepšího. Pavel zas Timoteovi říká přesně naopak – jsi milovaný (jakoby mu říkal: „Nikde nechoď!“), trpíš se mnou – jsme v tom spolu, Bůh tě posiluje, bude s tebou.

Vidíš, jak Bůh každého povolává jiným způsobem? Osvobozuje nás od toho, co se stalo překážkou (pro Abrahama to byl dokonce jeho vlastní otec), a ujišťuje nás, že bude s námi. Taková je i Ježíšova cesta, ačkoli on se nemusel od něčeho osvobozovat. Ale udělal to – zřekl se sebe sama. Udělal něco, co není v našich silách. To mohl udělat jen Bůh. Stal se člověkem.

A když se Ježíš proměnil, zazněl hlas, který určoval jeho další cestu („toto je můj milovaný Syn“ – milovaný vždy a za všech okolností), ale také cestu všech jeho následovníků („poslouchejte“).

Mám problém slovy vyjádřit, co v sobě při těchto myšlenkách vnímám. Nejlépe to asi vystihuje výraz Boží milosrdenství. Bůh připravil cestu Abrahamovi, připravil ji i Timotejovi, připravil ji Ježíšovi i všem, kteří půjdou za ním. Připravil ji také mně. Odstranil všechny překážky, které bych nezvládl a padl bych. Nechal jen ty, které mohu zvládnout a které mi pomohou více milovat a důvěřovat.

Proč tedy padám? Neboť nekráčím vždy posilován Pánem. Ne proto, že by mě on přestal posilovat. Ale proto, že nejednou se pouštím Boží ruky a říkám: „Tento kamínek, tuto loužičku zvládnu sám – přeskočit, obejít…“ A za chvíli už sedím na zemi s rozbitým kolenem či zašpiněný a promočený uprostřed louže.

Dnes je čas podívat se na proměněného Ježíše a znovu uvěřit Bohu, že není lepší cesty, než je cesta, kterou mi připravil. Poslouchat. Být vděčný. Milovat.

Zvládnu to? Pavel Timoteovi řekl tři věci – že je milován, že je s ním a že ho posiluje Bůh. A Timotej to zvládl – dnes je svatý. Totéž mám k dispozici i já – jsem milován, mám kolem sebe společenství Církve (nejen univerzální, ale i malé i farní) a Bůh mě posiluje.

„Neboj se, zvládneš to. Tvůj Otec „

Zpět na titulní stránku