ZAMYŠLENÍ NA 19. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: EUCHARISTIE A SVĚDOMÍ

20. 8. 2018

Při čtení nebo poslouchání příběhu proroka Eliáše se v nás může objevit touha mít pokrm jako on –

snědl kus chleba, napil se vody a kráčel čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Bohu není nic nemožného. Ale ať je pro tebe skvělou zprávou, že i my máme k dispozici stejný, ba dokonce lepší pokrm. Pokud se sytíme Eucharistií, máme sílu odolávat hříchu, přemáhat pokušení a dobře žít. A to nejen čtyřicet dní, ale po všechny dny až do smrti.

Možná mi řekneš, že ses o to už pokoušel, ale vždy ses vrátil do starých kolejí, neboť hřích / pokušení / zlozvyk byl silnější než ty. Ale to je přece samozřejmé – vše, co pochází od zlého, je silnější než my. Vždyť i sám zlý je silnější. Ale my nepřijímáme Eucharistii proto, že jsme už dobří a podařilo se nám nad vším zvítězit. V takovém případě totiž Eucharistii nepotřebujeme – dokážeme být dobří vlastními silami, jsme sami sobě spasiteli. My přijímáme Eucharistii, protože jsme slabí, protože známe svou slabost a víme, že bez Krista nic nezmůžeme v boji proti zlu a při konání dobra.

V čem je tedy problém? Že nejednou zůstaneš stát a nejdeš k přijímání, protože jsi zhřešil. A ďábel se raduje, že tě odtáhl od Eucharistie. Co jsi však udělal proto, abys hřích ze svého života odstranil? Proč nejdeš hned ke zpovědi, pokud je nutná (v případě těžkého hříchu)? A pokud nemáš těžký hřích, tak se nevymlouvej, že celý týden jsi nebyl na mši, proto v neděli už nemůžeš jít k přijímání. To prostě není pravda. S Ježíšem v Eucharistii se můžeš sjednotit vždy, když nemáš na svědomí vážné provinění. I proto je na začátku mše úkon kajícnosti, kde vzbuzujeme lítost – ní se nám odpouštějí všechny lehčí provinění – a pak s čistým srdcem slavíme Kristovu oběť.

Proto ti do dalších dní dávám tuto radu: Vždy, když jsi na mši, spoj se s Ježíšem přijímáním Eucharistie. Pokud máš na svědomí těžký hřích, neodkládej zpověď na první pátek či nějaký svátek, ale utíkej ke zpovědi co nejdříve, pokud je třeba, i pětkrát za týden. Ve většině farností se zpovídá před každou mší svatou. Pokud nemáš těžký hřích, lítost tě disponuje k přijetí Eucharistie.

Zkus a přesvědč se, že to funguje. Nevzdej to po prvním vážném provinění. A formuj si svědomí vzděláváním se v otázkách mravů a ​​víry, abys uměl rozeznat vážné provinění od lehkého hříchu. Často totiž lidé nepřijímají Krista, neboť nemají dobře zformované svědomí. Pokládají za těžký hřích kdejakou hloupost („nadávala jsem kohoutovi“ – že to znáš?), ale skutečný těžký hřích často nevidí.

Když si to vyzkoušíš dva-tři měsíce, uvidíš, že to funguje. Že najednou zvládáš odporovat ďáblu / světu / tělu, neboť máš v sobě Boží sílu – samého Krista. Tvůj život bude šťastnější a klidnější. I s nesením kříže… A budeš mít k tomu bonus – budeš žít navěky. Tak to slibuje Ježíš.

„Nezarmucujte Svatého Božího Ducha“ (Ef 4, 30).

Zpět na titulní stránku