ZAMYŠLENÍ NA 15. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: VÍŠ, KDO JSI?

Po vyslechnutí / přečtení dnešního úryvku z Pavlova listu Efezanům (1, 3-14) máš všechny důvody k tomu, aby se ti zatočila hlava.

„Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, on nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce; ze svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. (To proto,) aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí ve svém milovaném (Synu). V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost, kterou nám tak bohatě projevil s veškerou moudrostí a prozíravostí: seznámil nás totiž s tajemstvím své vůle, jak se mu to líbilo a jak si to napřed sám u sebe ustanovil, až se naplní čas pro dílo spásy: že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem, jak jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který vše působí podle rozhodnutí své vůle. (Tak máme sloužit k tomu,) aby se šířila chvála o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už dříve kladli své naděje do Mesiáše. Skrze něho se dostalo i vám potvrzení od slíbeného Ducha svatého, když jste přijali slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse, a když jste v něho uvěřili. (Duch) je zárukou, že nám jednou připadne dědictví. (Tak se dovrší) naše vykoupení, (protože si nás) Bůh získal jako svůj majetek, (abychom sloužili) ke chvále jeho božské velebnosti.“

Je to totiž o tobě. Ačkoli Pavel píše v množném čísle, platí jeho slova ne pro nějaký anonymní zástup, ale pro každého věřícího osobně. Pro tebe. I pro mě.

Tak si to shrňme:

– jsem požehnaný veškerým nebeským požehnáním;

– ještě před stvořením světa jsem byl vyvolen, abych byl svatý a neposkvrněný;

– Bůh mě předurčil, abych byl jeho adoptovaným synem – ke chvále a slávě jeho milosti;

– tou milostí mě Bůh obdaroval v Kristu, jeho Nejmilejším;

– v Ježíši mám vykoupení;

– v Ježíši mám odpuštění hříchů;

– jsem zahrnut bohatstvím jeho milosti;

– znám tajemství Boží vůle – rozhodnutí vše sjednotit v Kristu;

– v Kristu jsem dědicem Boha;

– jsem ke chvále jeho slávy;

– jsem označený pečetí zaslíbeného Ducha, který je závdavkem dědictví.

Co víc potřebuji? Můj Otec je vlastníkem veškerého bohatství, jaké si jen umím představit!!!

Doprčic, pokud je to pravda, tak proč žiji jako žebrák?

Protože ďábel. Ten mi namlouvá (asi málokdy přímo, ale velmi často přes lidi), že se o sebe musím postarat sám, že mít peníze, úspěch, postavení, sex, skvělé auto či nejkrásnější šaty je více než to všechno, co mi nabízí Bůh. Přitom všechno – peníze, úspěch, postavení, sex, skvělé auto i nejkrásnější šaty jsou Božím dílem, jeho majetkem. A Bůh mi všechno z toho rád dává. Jen nechce, abych si z jeho darů udělal bůžky, modly.

Každý den jsem na rozcestí a musím si vybírat. Budu se radovat ze skutečných darů, o kterých mluví Pavel, nebo chci jen hračky – od peněz po nejkrásnější šaty? Boží dary nepominou, ty světské dlouho nevydrží. Do čeho se tedy vyplatí investovat? Čím naplníš své srdce, mysl, duši?

Velmi ti doporučuji naučit se tento úryvek z Listu Efesanům nazpaměť a často si ho číst, modlit se jeho slovy. Církev ví o jeho důležitosti a v liturgii hodin ho nařídila všem zasvěceným a kněžím modlit se každé pondělí večer. Kromě toho u mnoha svátků svatých. Abychom nezapomněli, kdo jsme…