ZAMYŠLENÍ NA 11. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: BOŽÍ VLASTNICTVÍ

19. 6. 2017

Co znamená, že jsem Božím vlastnictvím? Určitě ne to, že Bůh mě používá jako nějaký stroj na splnění svých záměrů.

Ani ne to, že jsem bezmocný prášek, unášen rozmary Boha nesmírným vesmírem. Písmo mluví o něčem zcela jiném – pokud se dobrovolně, rozhodnutím svobodné vůle podřídím Bohu, stanu se „zářivou korunou v Hospodinově ruce“ (Iz 62, 3a), budu chráněn „jako zřítelnice jeho oka“ (Dt 32, 10d). Dostane se mi všestranné péče, „abych nenarazil nohou o kámen“ (Ž 91, 12).

Kdy se rozhoduji podřídit se Bohu? V podstatě to dělám přijetím křtu. Uzavírám s Bohem smlouvu, že nebudu mít jiné bohy kromě Pána a že on se o mě bude starat. Jelikož jsme však byli většinou pokřtěni jako děti a toto rozhodnutí učinili za náš naši rodiče a kmotři, je nezbytné, aby jednou nastala chvíle našeho osobního rozhodnutí: „Chci být Božím vlastnictvím, protože jsem poznal a uvěřil, že mě miluje, že je jediný, kdo mi může dát věčný život v radosti. „Takové rozhodnutí – ať už vyslovené takto jasně, nebo vyjádřené postupnou změnou života – jednoznačně nasměruje můj život na Boží věci.

A jen takto rozhodnutý člověk může konat v každé situaci slova 100. žalmu, který dnes zpíváme při liturgii – jásat ke chvále Pána, s radostí mu sloužit, s plesáním vstupovat před Boží tvář. Neboť ví, že Boží dobrota vůči němu je neměnná, i když vnější okolnosti možná právě způsobují utrpení, bolest, dokonce i když selhává ve své věrnosti smlouvě.

Takový postoj je postojem víry. Podívej se dnes na apoštoly – Ježíš je poslal dělat nemožné věci: „Nemocné uzdravujte, mrtvé křiste, malomocné očišťujte, démony vyhánějte“ (Mt 10, 8). Nic z toho není v lidských silách. A oni přece šli a dělali to. Proč? Protože věděli a pevně věřili, že jsou Božím vlastnictvím a Bůh je s nimi, že Bůh skrze ně jedná.

Pokud ses odevzdal Bohu, pokud ses svým rozhodnutím stal jeho vlastnictvím, Bůh tě použije pro velké věci. Možná dnes bez reptání umyješ nádobí. A možná navštívíš nemocného souseda a pomodlíš se za jeho uzdravení. Možná půjdeš se svým farářem a povzbudíš jej, aby kázal ze srdce a nečetl kázání stažené z internetu. Možná dostaneš odvahu jít za svým šéfem a zastat se kolegy, který dře jako kůň, ale má nižší plat než ty… A možná půjdeš na modlitbu chval a konečně zvedneš ruce a budeš z celého srdce zpívat Pánu (třebas falešně).

Je tolik možností, jak jásat ke chvále Pána. Která ti je nejbližší? Využívej ji a pozoruj, jak roste tvá radost v Pánu, jak se stáváš světlem pro lidi kolem tebe … A to všechno proto, že jsi Božím vlastnictvím!

Zpět