Promluva ze slavnosti Nejsvětější Trojice

Jak si s Trojicí poradil sv. Patrik?

Hlásit se ke křesťanské víře se neobejde bez vyznávání víry v Nejsvětější Trojici, což je také obsahem dnešního svátku. Z dějin církve známe různé případy o tom, jak právě vyznávání Trojjediného Boha bylo rozhodující v tom, zda někdo křesťanskou víru přijal nebo nepřijal. Často totiž bylo učení o jednom Bohu, který je ve třech osobách, velmi obtížně přijímáno, protože přece jen jde o tajemství víry, které nelze lidským rozumem plně vysvětlit a pochopit.

V této souvislosti je známá osobnost svatého Patrika, tak si ho můžeme trochu přiblížit. On se narodil kolem r. 385 po Kristu v jedné vesnici v Anglii. Jeho otec byl dobrým křesťanem, ale Patrik nebyl v mládí příliš vzorný. Žil lehkomyslně a pohodlně, protože jeho rodiče měli mnoho majetku.

Jednoho dne přepadli irští piráti vesnici, ve které Patrik žil. Měl tehdy 16 let. Svázali ho a odvlekli do otroctví, odvezli ho do Ir­ska a prodali jednomu pohanovi, který mu přikázal pást ovce. Pro chlapce skončil bezstarostný život. Musel putovat za stády ovcí po lesích a horách. Díky tomu však začal vážněji přemýšlet a vést sku­tečně křesťanský život. Mnoho se modlil, i když tam nikde nebyl kostel ani kněz. Irsko bylo totiž tehdy ještě pohanskou zemí.

Po šesti letech otroctví měl jedné noci sen. Uslyšel příkaz, aby utekl, a zprávu, že v blízkosti kotví loď, která ho může vzít na palubu. Po probuzení se vydal na určené místo. Skutečně tam našel loď, dostal se do Francie a odtud se mu podařilo vrátit se domů. Pak se rozhodl se, že se za toto otroctví Irům postará o odplatu. Jenže myslel na odplatu v křesťanském duchu, to znamená, že tam pojede na misie a bude jim hlásat evangelium.

Patrik vystudoval teologii, byl vysvěcen na kněze a pak na bisku­pa. V r. 432 přijel do Irska a zde téměř 30 let šířil křesťanskou víru. Ve jménu Nejsvětější Trojice pokřtil tisíce lidí tohoto ostrova.

Pohanští obyvatelé ale ztěžka chápali křesťanské pravdy, zvláš­tě tajemství Nejsvětější Trojice. Dlouho jim sv. Patrik vysvětloval, že i když jsou tři Božské osoby, je jenom jeden Bůh. Oni však v duchu svých pohanských tradic stále tvrdili, že Otec, syn a Duch svatý musí být tři bohové a ne jeden. Biskup přemýšlel, jak by jim názorně vysvětlil tuto pravdu. Cítil, že zde slova nestačí, že je třeba nalézt nějaký obraz, který by jim pomohl toto tajemství pochopit. Mezi rostlinami spatřil Patrik jetel a tu ho napadla jedna myšlenka. Když hovořil o Nejsvětěj­ší Trojici, ukazoval jim lístek jetele a vysvětloval, že jako on drží v ruce jen jeden stonek a přitom jsou na něm tři zelené lístky, tak jsou v jednom Bohu tři osoby. Kupodivu tak prostý příklad postačil, aby to Irové pochopili a přijali víru v trojjediného Boha. Od té doby je lístek jetele národním symbolem Irska.

Samozřejmě tím není řečeno, že by lístek jetele stačil na pochopení toho, co to znamená Nejsvětější Trojice. Způsob Boží existence nepředstavitelně přesahuje možnosti lidského chápání. Proto je pro přijetí křesťanské víry důležitější důvěra v Boží slovo obsaženém v Písmu svatém než rozumové chápání. Jedině na základě písma svatého a Ježíšova učení můžeme Boha poznávat trojím způsobem. Jednak jako našeho Nebeského Otce, pak jako našeho Spasitele Ježíše Krista a nakonec jako Ducha svatého, našeho posvětitele.

Než pochopení tří osob jednoho Boha je pro nás mnohem podstatnější, abychom uctívali Boha Otce jako našeho Stvo­řitele, přijali Pána Ježíše jako našeho Vykupitele, a prosili Ducha Svatého o sílu a moudrost, abychom dokázali žít podle evangelia. Že při tom nebudeme umět vysvětlit, jak je to možné, že tyto tři osoby jsou jedním Bohem, to nás zase tolik trápit nemusí.