Promluva z 26. neděle v mezidobí

Příprava na hody ve Vracově

V jedné písničce se zpívá: Eště byly čtyři týdně do hodů, …. Teď máme u nás do hodů dva týdny. Proto bych se rád zamyslel nad tím, proč se hody vlastně slaví. Je docela impozantní, jak bohatý je s tím spojený program, kolik lidí je zapojených do programu, kolik jich je v krojích a jaké množství se přijde aspoň podívat. Mě by ale docela zajímalo, kolik z těch lidí by umělo odpovědět na otázku, jaký je vlastně důvod k tomu, že se hody slaví, kvůli čemu to vzniklo a co je hlavním obsahem hodů.

Přiznám se, že jsem po čtyřech letech působení ve Vracově začal pochybovat o tom, jestli to vůbec ví aspoň ti věřící, kteří u nás chodí do kostela. Možná se ptáte, jak jsem k takové otázce došel? První rok jsem se rozkoukával, pak byly dva roky poznamenané covidem, ale loni už měly hody obvyklý průběh a já jsem se začal více vyptávat, jakou tradici tady vlastně hody mají. A zjistil jsem, že odtržení hodů od původního významu zde mělo asi docela delší trvání. Takže není divu, že v tom lidé nemusí mít jasno.

Já jsem zvyklý z jiných obcí, že hody jsou důvodem přijít na hodovou mši i pro mnohé lidi, kteří běžně do kostela nechodí. Tady jsem získal dojem, že je to spíš naopak. Mám pocit, že i pro některé věřící, kteří do kostela chodí, je to důvod, proč na hodovou mši nejdou, protože mají kvůli hodům jiné starosti.

Jenže takový přístup se naprosto rozchází s tím, kvůli čemu se hody začaly slavit. V dobách minulých se totiž začalo velmi slavnostním způsobem prožívat buď výročí posvěcení kostela nebo tzv. patrocinium, tedy svátek patrona kostela. Tak se můžeme někde setkat s pojmem například Kateřinské hody, Martinské hody apod. Různé farnosti začaly hody slavit i několik dní a lidé z různých obcí se pak vzájemně navštěvovali a podnikali i společné výpravy buď na poutě nebo hody, podle toho, jak se to kde nazývalo. V 18. století se to však nezamlouvalo císaři Josefu II. Měl výhrady k tomu, že tyhle církevní slavnosti lidí až příliš zaměstnávají právě proto, že mnozí chodili na hody do řady okolních obcí a tím slábla pracovní morálka. Aby lidé nepromarnili tolik pracovních dní, císař zavedl, že výročí posvěcení kostela, tedy hody, se budou slavit ve všech obcích ve stejném termínu a to až po sklizení úrody v neděli v druhé polovině října.

Jakmile císařovo nařízení přestalo platit, některé obce se vrátili ke svým původním termínům poutí a hodů. Církev však ponechala tento termín pro všechny kostely, kde není známý datum posvěcení. Proto se hodům, které zůstaly v tomto říjnovém termínu, začalo říkat také císařské hody. Z toho všeho je ovšem jasné, že hody vznikly proto, aby celá obec oslavila výročí posvěcení farního kostela, nebo světce, kterému je kostel zasvěcený. S tím se pak rozvíjela celá řada tradic s využití folklóru a lidových krojů.

Jakmile přišli k moci komunisté, pochopitelně se jim náboženský obsah hodů nezamlouval. Proto všemožně usilovali o to, aby se ta kulturní stránka hodů co nejvíc odtrhla od náboženského obsahu. Tady ve Vracově se jim to asi podařilo v docela velké míře. Aspoň podle toho, co jsem se doslechl, tady nějakou dobu vůbec hodové mše nebývaly. Já si jako ministrant pamatuji, jak v mé rodné farnosti probíhaly hodové mše před rokem 1989. Část krojové chasy z věřících rodin vždycky přišla na mši v krojích. Bylo ovšem zakázané jít do kostela v krojích nějak společně a organizovaně. Od r. 1990 se ovšem automaticky skoro celá krojová chasa až na výjimky opět hodové mše sv. účastnila. Takže na hody kostel jak se říká praskal ve švech.

Každopádně tady na hodech kostel ve švech nepraská. Je pravda, že zde ve Vracově by se ani všichni krojovaní do kostela nevešli a zřejmě by to i postrádalo pro většinu význam. Spíš mi jde o to, aby alespoň ti, kteří mají k víře a k našemu kostelu určitý vztah, lépe vnímali, co je vlastně na hodech to skutečně podstatné. A jestli se kdysi v minulosti podařilo ten skutečný význam potlačit, jako věřící bychom se k němu měli snažit vracet.

Samozřejmě že všechno zaběhlé dění kolem hodů těžko změníme a pro některé farníky může být těžko schůdné dostat se na hodovou mši.  Věřící by ale také mohli umět zvážit, u čeho musí nebo nemusí být, a co je pro ně důležitější. Navíc hodovou mši u nás tentokrát bude sloužit náš nový děkan v Kyjově, otec Pavel Stuška, takže bude příležitost se s ním seznámit.

V té souvislosti zazněl návrh, jestli by nemohla být mše i ráno, aby byla možnost výběru. Jenže pro mě by to znamenalo mít čtyři mše po sobě a přehazovat čas mše v dalších obcích. Ještě by bylo možné mít nedělní mši v sobotu večer, ale to jsou hody také v plném proudu, tak nevím, jestli by se tím něco vyřešilo.

Vždycky je ale dobré společně zvažovat, co je schůdné a prospěšné ohledně toho, jak se snažíme ve zdejších podmínkách víru prožívat.  Bylo by pěkné, když se podaří více život s Kristem propojit se vším ostatním, co naplňuje náš život a nyní také se slavením hodů.

otec Josef