Promluva z 2. neděle postní

4. 3. 2023

Ježíš byl proměněn…. A co my?

Mt 17, 1 – 9

Podívejme se na to, jak událost Ježíšova proměnění může zapadnout do prožívání doby postní. Pán Ježíš byl na hoře Tábor proměněn takovým způsobem, že z něj vyzařovala nebeská sláva. Petr, Jakub a Jan mohli zakusit něco z toho, jaké to bude v nebi. Není divu, že by tam rádi v takové mimořádné atmosféře pobyli i delší čas. Možná proto Petr přichází s tím nápadem postavit Ježíšovi, Mojžíšovi a Eliášovi stany. Je pochopitelné, že když je nám někde s někým krásně, pak se snažíme udělat, co je třeba, aby i on měl potřebné podmínky, pokud se má na tom místě více zdržet.

Vzpomeňte si třeba, když zvete k sobě domů na návštěvu někoho, na koho se těšíte, s kým je vám dobře. Myslím, že v takovém případě si dáte mnohem víc záležet na tom, jak se na návštěvu připravit než v jiných případech. No a právě doba postní má být takovým časem milosti, kdy si dáváme víc záležet na tom, aby i naše setkávání a spojení s Ježíšem bylo intenzivnější a hlubší. On chce také v našich životech zazářit tak, abychom zakoušeli něco nebeského podobně jako ti jeho učedníci.

Jenže ta proměna se nemůže týkat jenom Pána Ježíše. Když na vrcholu hory začal zářit nebeským jasem, věřím, že to byl pro učedníky silným impulsem k tomu, aby zatoužili být rovněž proměněni mocí Boží. Tady ale bylo naprosto jasné, že k takové proměně nikdy žádný člověk nemůže dospět svými silami. Lidé mohou mít různá předsevzetí, že by se v tom či onom chtěli změnit. Ale proměnu do podoby Kristovy v nás může udělat jedině Duch svatý.

Nejdřív se ale v člověku musí probudit touha, aby jeho život mohl být naplňován a proměňován Duchem svatým. Proto je třeba hledat si cestu blíž k Bohu a on se pak může projevit podobným způsobem jako na Hoře proměnění. Ti tři učedníci museli s Ježíšem nejdřív strávit nějaký čas, následovat ho a pak s ním vystoupit na vrchol hory, a teprve potom jim Ježíš poskytl tak mimořádnou zkušenost.

Doba postní je pro nás takovou výzvou, abychom se odpoutávali od méně důležitých věcí a místo toho se zabývali právě tím, jak bychom se mohli víc držet našeho Spasitele. Ježíšova proměna nás při tom může upozornit, co je třeba proměnit také v nás samotných. I náš život má být prozářen Boží slávou. On chce proměňovat všechno, v čem jsme slabí, nedokonalí a chybující. A protože k tomu máme často hodně daleko, je dobré hledat možnosti, jak tu moc Boží slávy nechat na sebe působit.

Jedna taková příležitost se nám nabízí tuto sobotu. Jste zváni tady ve Vracově na večer chval, který bude mít skupina ADORARE. Večer chval je něco jiného než jen nějaké vystoupení hudební skupiny. Je to totiž příležitost, jak prožít oslavu našeho Pána s modlitbou ve svěžím hudebním duchu.

Slovo Adorare znamená „klanět se a chválit“.  Oni se zabývají především skládáním vlastních písní, ovšem účelem jejich programu není tyto písně prezentovat posluchačů, nýbrž vytvářet atmosféru oslavy našeho Pána. Jim tedy jde o něco podobného, jako v dnešním evangeliu, aby Boží sláva na tom místě více zazářila všem přítomným.

Pokud pozvání přijmete, věřím, že to může být dobře využitý jeden večer doby postní. Dejme tak přednost oslavě našeho Pána před jinými možnostmi, jak prožít sobotní večer 11. března od 18 hod.

otec Josef

Zpět