Promluva na Sv. Štěpána

1. 1. 2024

Známe datum Ježíšova narození?

Svátek sv. Štěpána je v církevních dějinách doložen už od 4. století. Přitom jsem ale nikde nenašel vysvětlení, proč se tento den stal součástí vánočních svátků. Nejspíš původně oslava jeho památky měla nějaký vztah k datu 26. prosince a s Ježíšovým narozením to nemuselo nijak souviset. Tyto dva svátky byly spíš pouze vedle sebe. Až když došlo k tomu, že Narození Spasitele se začalo slavit mnohem výraznějším způsobem, stal se sv. Štěpán součástí vánočních svátků.

Je totiž docela pravděpodobné, že v prvních staletích křesťanských dějin se vánoce neprožívaly zdaleka tak intenzivně jako v pozdějších dobách a také dnes. Nejdůležitější totiž od počátku byly Velikonoce, kdy oslavujeme dar vykoupení Kristovou obětí na kříži a jeho vítězství nad smrtí. Konkrétnější údaje o slavení vánoc nacházíme v církevních dějinách také převážně až od 4. století.

Asi mnozí znáte obvyklý výklad toho, jak vlastně byl v církvi stanoven čas, kdy se mají slavit Ježíšovy narozeniny. Historikové uváděli, že datum Ježíšova narození se ani přibližně nedá zjistit a jakmile církev získala určitou moc, potřebovala nějak nahradit pohanské svátky slunovratu. Proto na závěr roku zařadila oslavu Ježíšova narození, na Nový rok svátek Bohorodičky a na 6. ledna příchod tří králů.

Jenže současné historické bádání do této záležitosti vneslo úplně nové světlo. Díky nalezeným dokumentům z Kumrámu bylo možno s velkou pravděpodobností určit, že se Ježíš narodil 25. prosince. Je to mimořádný objev, který nemůže být zpochybňován jako pokus církve, jak křesťanské dějiny učinit věrohodnějšími. Tento objev totiž neudělali křesťané, ale docent Jeruzalémské univerzity jménem Shemarjahu Talmon, který je žid.

Jde o to, že Lukášovo evangelium začíná historií starých manželů Zachariáše a Alžběty, která se už smířila se svou neplodností. Zachariáš byl knězem z Abiášovy kněžské třídy. „A když jednou byla na řadě jeho třída a on vykonával před Bohem službu,“ zjevil se mu archanděl Gabriel a oznámil mu, že navzdory vysokému věku budou mít s Alžbětou syna.

Právě Lukášův údaj, že Zachariáš byl „z Abiášovy kněžské třídy“ se ukázal jako mimořádně významný. Ve starém Izraeli byli totiž kněží rozděleni do 24 tříd a střídali se podle neměnného pořádku při chrámových obětech dvakrát do roka. Zachariášova kněžská třída, tedy ta Abiášova, byla v pořadí osmá. Ale nikdo nevěděl, na kdy připadal její turnus. Až profesorovi Talmonovi se podařilo zvláště rozborem svitků kumránské knihovny upřesnit chronologické pořadí, v němž se střídalo 24 kněžských tříd při obětech v Jeruzalémském chrámu.

Díky tomu zjistil, že Zachariáš se dostal na řadu s přinesením oběti mezi 23. – 25. zářím. Právě v tomto čase si východní církve odedávna připomínají oznámení Zachariášovi, že se mu narodí syn, kterým byl Jan Křtitel. Evangelium uvádí, že tehdy také došlo u Alžběty k početí jejího syna. No a ten, kdo zná z Nového zákona souvislosti mezi narozením Ježíše a Jana Křtitele, už si snadno spočítá, kam tím směřujeme.

Když si spojíme údaje z evangelia a objev profesora Talmona, vychází nám, že k početí Jana Křtitele v lůně Alžběty došlo kolem 25. září. Po půl roce anděl Gabriel oznamuje Panně Marii, že se má stát matkou Spasitele a současně zmíní, že také její příbuzná Alžběta, která byla považována za neplodnou, je již v šestém měsíci. Když tedy připočítáme šest měsíců, dostáváme se k datu 25. března, kdy po andělově zvěstování dochází u Panny Marie k početí z Ducha svatého. Takže teď je asi každému jasné, že po devíti měsících Mariina těhotenství se dostáváme k datu 25. prosince, kdy se Ježíš narodil v Betlémě.

Vidíme, že události, které by mnozí snadno zasadili do oblasti nepodložených legend, tímto dostávají velmi solidní historický základ. Samozřejmě nejde o to, že by 25. prosince muselo být úplně přesné datum, protože dobu těhotenství také nejde určit přesně na den. Je ale zřejmé, že křesťané v nejstarších dobách měli docela jasno, kdy se Ježíšovy narozeniny mají slavit. A jak se k tomu připletl sv. Štěpán, to třeba taky někdy někdo vyzkoumá.

otec Josef

Zpět