Pokora
4. 12. 2018Evangelium na dnešní den: Mt 8, 5-11
Když přišel (Ježíš) do Kafarnaa, přistoupil k němu (jeden) setník s prosbou: „Pane, můj služebník leží doma ochrnulý a hrozně se trápí.“ Ježíš mu řekl: „Přijdu a uzdravím ho.“ Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel do mého domu. Ale řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený, ale mám pod sebou vojáky; řeknu jednomu: ‚jdi‘, a jde, a jinému: ‚přijď‘, a přijde, a svému služebníkovi: ‚udělej to‘, a udělá to.“ Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho doprovázeli: „Amen, pravím vám: Takovou víru jsem v izraelském národě nenašel u nikoho. Ale říkám vám: Mnoho jich přijde od východu i od západu a zaujmou místo u stolu s Abrahámem, Izákem a Jakubem v nebeském království.
Dnes do popředí vystupuje setníkova víra v Ježíšovu absolutní moc, která nemá žádnou zábranu, žádnou překážku. Stačí slovo, které je mocné a udělá to, co poroučí… Ví, že jako pohan nemůže nutit Ježíše, aby vešel do jeho domu. Dokonce v postoji pokory jde ještě dál, cítí se nehodný vůbec přijít k Ježíši. Čili uznává Ježíšovu nadřazenost z titulu jeho výjimečnosti a svatosti. Tedy první vlastnost víry je pokora. Když se víra snoubí s pokorou, stává se skutečně mocnou.
Svatá Terezie z Avily říká, že pokora je pravda. Opravdu, pokud má člověk ve víře uspět, musí stát v pravdě před Bohem. To je základ. Jen pokud jsem si vědom své nedostatečnosti a závislosti na Bohu, mohu se opravdu dobře modlit. To je totiž pravda o mně, o každém z nás, že jsme strádající a potřebujeme Boha. Proto Bůh někdy dopouští, abychom padli, abychom si uvědomili naši závislost na něm, na jeho bezpodmínečném přijetí, které se často naše srdce jménem falešné pokory brání přijmout. Kdyby se nám stále dařilo, velmi rychle bychom propadli pokušení, že to vlastně zvládáme sami a Boha ani nepotřebujeme k životu. A to by byla naše existenciální katastrofa. Pýcha byla na počátku prvního pádu a v takovém případě by se historie pouze opakovala.
Plug and pray:
Pane, děkuji Ti, že jsi přišel do mého života jako milosrdný Bůh a přemáháš mou pýchu láskou. Promiň mi, prosím, že se někdy v skrytu obávám, že přece není možné, abys mě miloval bez ohledu na mé slabosti a hříchy. Dej mi denně pocítit, že jsem pro Tebe někým drahým a vzácným, a že neskonale toužíš po mé společnosti. Amen.
V akci:
Budu se snažit překonat strach z toho, že nejsem dostatečně milovaný / á. Budu prosit Pána za to, aby co nejdříve odstranil nedostatek mé víry v Jeho všemohoucnost.
Bonus:
Vím, že Tvůj Duch mě může proměnit.
Zpět na titulní stránku