Pastýřský list na Slavnost Nejsvětější Trojice
11. 6. 2020
Drazí bratři a sestry, s radostí dnes děkujeme Bohu za možnost se po dlouhé době izolace znovu sejít ve společenství ke slavení liturgie. Slavíme veliké tajemství naší víry, slavíme Nejsvětější Trojici. V Ježíši Kristu nám Bůh dal poznat, že on, který je láska, žije ve společenství, ve společenství lásky. Kde je láska, tam musí být milující i milovaný. Kde je dokonalá láska, je dokonalé darování se i přijetí. Můžeme říci, že Otec je ten, který se cele daruje Synovi. Syn je prázdný od sebe a je plně pro Otce, kterého bezvýhradně přijímá. Jejich vztah, láska mezi nimi, je Duch Svatý. Toto tajemství víry je nejen charakteristickým znakem křesťanské víry, ale i křesťanského života.
Před týdnem jsme oslavili Seslání Ducha Svatého. Prvotní církev začala žít, když přijala Ducha Svatého, když on začal v učednících působit – milovat. Církev – tajemné tělo Kristovo – to je Kristus sám přítomný ve světě. Když se věřící shromažďují v Ježíšově jménu, je církev vidět, jde o zjevování Boha světu. Lidé kolem nás mají možnost vidět ve shromáždění věřících znamení Kristovy přítomnosti, ba pokud přijdou mezi nás, mají možnost setkat se s Kristem uprostřed nás. Omezení minulých týdnů nás díky koronaviru zahnalo do izolace. Děkuji všem, kteří zprostředkovali spojení věřících k modlitbě a mši svaté aspoň prostřednictvím moderních technologií, i těm, kteří konali pobožnosti v rodinách. Nyní však, když je to možné, je třeba se vrátit do kostelů. Jak řekl papež František, to byla církev, která se ocitla ve složité situaci, kterou Pán dopouští, ale ideálem církve je svátostné společenství lidí, a to stálé. Kéž nás Pán naučí důvěrnosti, niternému přátelství s ním, avšak v církvi, se svátostmi a spolu se svatým lidem Božím.
Padají omezení počtu účastníků na bohoslužbách. Ukažme, prosím, že naše touha po účasti na mši svaté byla pravdivá a využijme každé příležitosti „být u toho“, když se církev schází ke slavení svaté liturgie i ve všední dny. Nepřestaňme však se společnou modlitbou v rodinách. Nyní je před námi úkol přivést i ty, které ještě ovládá strach, nebo pohodlí, zpět do společenství k hlubšímu prožívání mše svaté v kostele. Děkuji všem, kteří se v tom budou osobně angažovat trpělivým zvaním a vytvářením živých společenství víry, kde bude možné zakoušet radostnou přítomnost Ježíše uprostřed nás. Děkuji každému z vás, že se zapojíte.
Upřímně děkuji všem, kteří v době uplynulé zkoušky nechali v sobě milovat Ducha Svatého a zapojili se do služby lásky nemocným a ohroženým jak zdravotní a ošetřovatelskou péčí, tak zajišťováním nákupů a dalších služeb či zapojením se do mnohých programů, které pomáhaly překonat samotu opuštěných, či nabídli pomoc rodinám s dětmi, třeba s jejich výukou. Nezapomeňme na to, co jsme se v době zkoušky naučili, a pokračujme v aktivním budování dobrých vztahů a ve službě lásky.
Dnes po mši svaté mimořádně vystavíme Nejsvětější svátost a vděčně zazpíváme: Bože, chválíme tebe. Přidáme přiloženou děkovnou modlitbu. Kéž Duch Svatý, který dal život církvi, když naplnil srdce věřících a začal v nich milovat, nyní podobným způsobem obnoví církev v našich farnostech i v našich rodinách, aby byly věrnými obrazy společenství dokonalé lásky Nejsvětější Trojice. Děkuji všem, kteří nechávají Ducha Svatého v sobě milovat konkrétními dobrými skutky a tak potřebným odpouštěním, kteří se z lásky darují druhým a z lásky přijímají druhé takové, jací jsou. Děkuji všem, kteří tak osobně přispějí k obnově svých rodin i svých farností.
K tomu všem ze srdce žehná arcibiskup Jan
Zpět na titulní stránku