ZAMYŠLENÍ NA 22. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: ZASKOČENÝ
4. 9. 2017Tento týden ve čtvrtek ráno jsem se hned po probuzení obrátil k Bohu, jak to mám ve zvyku, a v duchu jsem ho pozdravil:
Tento týden ve čtvrtek ráno jsem se hned po probuzení obrátil k Bohu, jak to mám ve zvyku, a v duchu jsem ho pozdravil:
Dnešní texty vnímám jako slova naděje do každé bolestné situace, v níž se Církev ocitne. Říkají mi o tom,
Doufám, že s tou kananejskou ženou z dnešního evangelia se jednou potkám v nebi. Chci jí vyjádřit obdiv nad její vírou.
Dnešní čtení jsou (jako vždy) nebezpečná. Nebezpečná ve smyslu možná nechtěných následků.
Tuto neděli si můžeme opět lépe uvědomit smysluplnou skladbu liturgických čtení.
V dnešním rozhovoru Šalomouna s Bohem mě oslovilo, že mladý vládce si přál schopnost „rozlišovat mezi dobrým a špatným“ (1 Král 3, 9).