ZAMYŠLENÍ NA 18. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: „NAD SLUNCEM“

4. 8. 2019

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1 Kor 15, 17ab. 20a).

Trochu si dovolím změnit Pavlův text z dnešního druhého čtení: „Bratři, pokud jste s Kristem vstali z mrtvých, hledejte, co je nad sluncem, kde Kristus sedí po pravici Boha! Myslete na to, co je nad sluncem, ne na to, co je pod sluncem!“ (srov. Kol 3, 1-2). Takto změněný text jasně ukazuje souvislost s prvním čtením o marnosti z knihy Kazatel, který nám možná nejednou vyvolává vrásky na čele: „Pokud je to tak, jak píše Kazatel, jaký smysl má všechno to naše trápení a lopotění na zemi?“

Odpověď je jasná. Pokud se zaměříme pouze na to, co je „pod sluncem“, tak je všechno (doslova všechno) v konečném důsledku nesmysl. Apoštol Pavel to vyjádřil slovy: „Pokud jen v tomto životě máme naději v Kristu, jsme nejubožejší ze všech lidí“ (1 Kor 15, 19). Pokud však své oči, své srdce, své smýšlení zaměříme na Krista, na to, co je „nad sluncem“, pak vše (doslova všechno) dostává smysl. A ne jakýkoli, ale věčný.

Pokud bys měl možnost investovat, do čeho bys vložil své peníze? Určitě do něčeho, co by ti dlouhodobě přinášelo trvalý užitek. No a právě Bůh ti nabízí možnost takové investice. Říká, že tvá duše je nesmrtelná a Boží slovo je věčné. Investuj do své duše a do poznání Boha skrze jeho slovo a budeš mít zaručený zisk, který bude trvat navěky.

To neznamená, že se nemáme věnovat pozemským věcem, tomu, co je „pod sluncem“. Ale máme to dělat velmi opatrně, podle slov svatého Pavla takto: „…ti, co kupují, jakoby nic nevlastnili; a ti, co užívají tento svět, jako by ho neužívali, neboť tvářnost tohoto světa pomíjí“ (1 Kor 7, 30-31).

Pán Ježíš to v evangeliu vyjadřuje podobenstvím o boháči, který vsadil svůj život na bohatou úrodu. Nové sýpky, plné, „odpočívej, jez, pij a vesele hoduj“ (Lk 12, 19b). Co mu na to řekl Bůh? „Blázne!“

Ježíš se nevyhýbá dělení dědictví mezi bratry proto, že by to nezvládl. Ale proto, aby ukázal, že je to něco pomíjivého, něco „pod sluncem“. Ano, máme se dělit i o dědictví, ale dělat to tak, jak znovu připomíná Pavel: „Ale bratr s bratrem se soudí – a to před nevěřícími?! Už vůbec to je u vás chyba, že se soudíte mezi sebou. Proč raději netrpíte křivdu? Proč raději nesnesete škodu?“ (1 Kor 6, 6-7).

Hledej tedy vytrvale to, „co je nahoře, kde Kristus sedí po pravici Boha“ (Kol 3, 1). A nic z toho, co budeš dělat, nebude marnost, protože to dostane rozměr věčnosti… Bude to „nad sluncem“ .

Zpět na titulní stránku