22. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: BALZÁM PRO BOŽÍ DĚTI

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1 Kor 15, 17ab. 20a).

Při čtení textů liturgických čtení této neděle mi napadlo, že jsou balzámem pro duši mnoha lidí, které Starý zákon nazývá anavi Jahve, Pánovi chudí. Byli to lidé, kteří možná neměli vzdělání, nebyli výřeční či nějak aktivní ve společnosti či v synagoze, ale důsledně žili svůj život víry v každodenních maličkostech. Často neměli jiného ochránce či pomocníka, jen Pána. Netahali se na soudy ani před veleradu, protože věřili, věděli a čekali, že spravedlnost a pokoj pro ně zajistí Pán.

Ale zároveň to nebyli lidé pasivní, jak si možná dnes představujeme tiché, které zmiňuje Kniha Sirachova syna, lidé typu „kde mě, Pane Bože, položíš, tam mě, Pane Bože, najdeš“. Ne, byli to lidé, kteří naplno žili svou víru ve svých rodinách a společenstvích, o nichž bylo známo, že neuhnou, když přijde kříž či pronásledování.

I dnes máme takové lidi v našich farních společenstvích. Možná se při společné modlitbě růžence nikdy nahlas nepomodlí ani desátek; možná nikdy se nepostaví k ambonu a nepřečtou čtení; možná je pro jejich nenápadnost nikdo nikdy ani neosloví s prosbou o nějakou službu ve společenství. Ale to jsou přesně ti, které Písmo vyzdvihuje, neboť Bůh „tichým zjevuje svá tajemství“ (Sir 3, 21).

Nedá mi přitom nevzpomenout jeden příběh od nebeské brány: Svatý Petr potřeboval jedno odpoledne něco nutně vyřídit a hledal, kdo by ho zastoupil ve službě. Pán Ježíš se mu ochotně nabídl a za chvilku už seděl za stolem, kde měl mikrofon připojený na vnější reproduktor a tlačítko automatického otevírání brány. Po chvíli se ozvalo rázně zabouchání. Ježíš položil obligátní otázku: „Kdo jsi a proč chceš jít do nebe?“ Ozvala se jasná odpověď: „Jsem skvělý teolog a celý život jsem věnoval studiu Ježíšova života.“ Pán Ježíš mu bez známky nadšení řekl: „No tak pojď.“ Po chvíli opět slyšet rázně bouchání na nebeskou bránu. Opět proběhl krátký rozhovor: „Kdo jsi a proč chceš jít do nebe?“ – „Jsem slavný misionář a celý život jsem kázal o Ježíši.“ – „No tak pojď.“

Na nebeskou bránu kdosi nesměle zaklepal. Pán Ježíš se zeptal: „Kdo jsi a proč chceš jít do nebe?“ Ozval se nesmělý hlas: „Pane Ježíši, ty jsi tady u brány? To jsem já, babička ze Lhoty. Prosím tě, pusť mě dovnitř, můžeme dokončit rozhovor, co jsme ráno nestihli…“

Ať jsou texty této neděle pohlazením i pro tebe. „V tichosti konej své práce a budou tě ​​milovat více než člověka, co dary rozdává“ (Sir 3, 19). „Přiblížili jste se … k Ježíši…“ (Žid 12, 22.24). „Příteli, pojď dopředu!“ (Lk 14, 10). Promluv si o tom s Ježíšem. Tak jednou u nebeské brány hned poznáš jeho hlas…