ZAMYŠLENÍ NA SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE: BÝT S NÍM

12.6.2017

Dnešní svátek nám kromě základní teologické pravdy křesťanství nabízí velmi důležitou jistotu – Bůh se o mě zajímá. Ne jako soudce, ale jako ten nejlepší otec.

I když se zdá, že Mojžíš ho musí prosit, aby šel s nimi, je zřejmé, že Bohu se taková modlitba líbí a celým svým srdcem ji očekává – jako projev důvěry člověka v jeho péči a dobrotu. I v jeho moc, kterou nás umí uchránit před nepřítelem, před zlem.

Evangelista Jan v tzv. zlatém verši Písma (Jan 3,16) již přímo mluví o zájmu Boha o člověka. Vyjadřuje ho tím, že mluví o největší oběti, kterou Bůh přinesl. Dal svého jediného Syna. Riskoval jeho smrt, jen aby nás zachránil. Otec dovolil, aby mu jeho stvoření zlomilo srdce… A přece nás nepřestal milovat. V tomto týdnu to bylo vyjádřeno v evangeliu Svatodušního pondělí: „…přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek“ (Jan 14,23). Bůh mě až tak miluje, že chce ve mně bydlet. Přestože ví, že každým hříchem ho mohu zranit, ublížit mu. Bůh z lásky riskuje – pokud se tak dá říci – vlastní smrt v mém nitru. Činí tak v naději, že mě dostane k sobě do věčného života s ním.

Proto když apoštol Pavel v závěru Druhého listu Korinťanům říká slova požehnání: „Milost Pána Ježíše Krista a Boží láska i společenství Ducha ať je s vámi všemi“ (13,13), mluví tak s naprostou jistotou, že toto je touha Boha – být s člověkem ne jako abstraktní milost, ale jako osoba (jako Osoby) s osobou.

Ve vědomí této jistoty mohu projít v klidu vším, co je přede mnou. „Jestliže je Bůh s námi, kdo je proti nám?“ (Řím 8,31). Mám jistotu, že Bůh je se mnou, dokonce ve mně. S ním zvládnu všechno, i vlastní selhání. Jen ho musím denně klást na první místo ve svém životě. Už při ranní modlitbě (nejlépe hned po probuzení) potřebuji vyznávat, že je můj Pán, že mu důvěřuji a že se mu dávám k dispozici pro budování jeho království. I kdyby to mělo znamenat, že budu okopávat brambory, vařit oběd, stát u pásu v továrně, učit se ve škole… Bůh umí všechno použít pro dobro, pokud své úkoly plním s ním.

Bůh se o mě zajímá. Nemusím spekulovat nad tajemství Nejsvětější Trojice (i tak na to nemám dost rozumu), ale mohu svého Boha ve třech osobách milovat myšlenkami, slovy a zejména skutky. Jdu na to!

Zpět na titulní stránku