ZAMYŠLENÍ NA KVĚTNOU NEDĚLI: OTCŮV DOPIS

9.4.2017

Můj milovaný / Má milovaná!.

Posílám Ti tato slova na začátku týdne, který mi zlomil srdce. Jsou před námi dny, kdy nově prožívám, jak mi lidé zabili jediného Syna. Poslal jsem ho k nim s velkou nadějí, že podle jeho slov a zejména jeho příkladu změní svůj život a budou mi dělat radost. Ale nestalo se. Zabili ho, neboť jim nepasoval do jejich plánů a smýšlení. Plakal jsem v ty dny. Pamatuješ si film Umučení Krista? Je tam pohled z výšky na kříž, na Zemi, na kterou padá slza. Moje slza. V ten den mi člověk podruhé zlomil srdce.

Poprvé to bylo v ráji. Nejen tím, že se přede mnou skryl, že jedl nějaké ovoce, ale že se pak vymlouval, že z jeho úst nezaznělo „lituji“ a z jeho oka nevypadla ani slza lítosti nad mou bolestí.

Milovaný / Milovaná, vnímáš mé zlomené srdce? Vnímáš, jak moc mě bolí smrt mého jediného Syna? Možná jsi naučený hledět na mě jako na Všemohoucího, možná mě vidíš jako soudce, ale věz, že jsem především Otec! Otec, který stejně jako nad smrtí svého Syna pláče nad Tebou, když ode mě utíkáš a nechceš se vrátit. Kdybys jen věděl, co všechno dělám proto, abys přišel zpět domů. Ke mně, který Tě miluje až tak, že raději jsem nechal zemřít prvorozeného, ​​abys nezemřel Ty.

Možná mi řekneš, že jsem to neměl dovolit. Ale pokud jsem Ti dal svobodnou vůli, tak jsem nemohl jednat násilím. Respektoval jsem Tvé svobodné rozhodnutí, byť za cenu smrti svého Syna.

Ale nemysli si, že mé srdce je jen zlomené. Je naplněné i hrdostí na mého Milovaného, ​​který až do konce miloval všechny, které jsem mu dal. Projevil mi nesmírnou lásku, když vytrval v dobrém až do konce („týrali ho, on to poníženě snášel a neotevřel ústa“ – Iz 53, 7) a tím umožnil návrat mnoha mých synů a dcer domů. I Tvůj návrat!

Na takovou lásku Syna jsem mohl mít jen jednu jedinou odpověď – vrátil jsem mu život. Můj Syn Ježíš vstal z mrtvých. A pro věčný život se mnou vstane každý, kdo uvěří v Ježíšovo dílo záchrany hříšného, ​​zkaženého člověka a přijme odpuštění pro jeho krev. Mám radost, že se mi nebe zaplňuje mými milovanými dětmi…

Čekám na Tebe. Možná se mě bojíš, možná mě ani neznáš. Možná si myslíš, že musíš dělat nevím jaké skutky, aby sis zasloužil být se mnou. Ne, nemusíš. Potřebné je pouze jedno – uvěřit mému Synu Ježíši a žít s ním. Vše ostatní je už moje starost.

Že nevíš, jak začít? Každý člověk dostává milost modlitby. Každý bez výjimky. Kdo se začne modlit a vytrvá, bude spasen, neboť každou modlitbou dostane další milost konat dobro. Kdo se nezačne modlit, na toho milost modlitby stále čeká.

Že se neumíš modlit? Řekni mi to. Řekni mi, že mě neznáš, ale že mě chceš poznat. Řekni mi, že se mě bojíš, ale že mě chceš milovat. Řekni mi i to, když se na mě zlobíš. Řekni mi, že Ti je líto, že jsi mi zlomil srdce. A pokud to neumíš říct, tak alespoň plač. Já rozumím i modlitbě beze slov…

Můj milovaný / Má milovaná, potřebuji tvou lásku. Prosím Tě, obdaruj mě v těchto dnech. Jsem v Tvých bratřích a sestrách – skrze ně mi dej najevo, že mě miluješ.

Děkuji Ti a daruji Ti Svatý týden plný mých darů pro Tvůj život.

Tvůj Otec

Zpět na titulní stránku