Obrat učedníků – obrat ve společnosti

25.4.2020

Zamyšlení k 3. neděli velikonoční

Sk 2, 14 – 28; Lk 24, 13 – 35

V prvním čtení i evangeliu máme doklad o tom, jak se na samém začátku křesťanství začala šířit víra v Krista a zpráva o tom, že vstal z mrtvých. Nejprve se živý Ježíš musel sám ukázat učedníkům a přesvědčit je, že skutečně žije. Pak to byli na prvním místě oni jako očití svědkové, kteří poté, co se s Ježíšem setkali, vydávali o tom svědectví dalším lidem.

Jaký obrat mohlo setkání s živým Ježíšem způsobit, to názorně vidíme u dvou učedníků, kteří po ztrátě všech nadějí způsobené Ježíšovou smrtí odchází pryč z Jeruzaléma. Jakmile se jim ale živý Pán ukázal v Emauzích, nic je už nemohlo zadržet a ještě tu noc se vydávají zpět do Jeruzaléma za ostatními učedníky, aby jim o tom mohli povědět. Současně také museli být plni očekávání, co se teď bude dít dál.  Jejich mistr přece svým zmrtvýchvstáním neochvějně dosvědčil, že je skutečně Spasitelem světa, který přemohl moc hříchu a smrti, takže u toho, co má následovat, určitě nechtěli chybět.

V tomto jejich návratu do Jeruzaléma vidím určitou souvislost s návratem, který nyní prožívá celá naše společnost. Začínají se uvolňovat zákazy a řada opatření, abychom se postupně mohli vrátit k normálnímu způsobu života. Někteří to také komentují slovy, že už se nemohou dočkat toho, až se život vrátí do starých kolejí a budou moci žít jako dřív. Jenže v tom je ale obrovská chyba, pokud se lidé nehodlají poučit z toho, čím procházíme, a chtějí se vrátit ke starému způsobu života.

U těch dvou učedníku je krásně vidět, že po bolesti a zklamání, které prožili, se určitě nehodlají vracet ke starému způsobu života. Naopak očekávají, že pro ně nastává úplně nová doba. Pokud by se po Ježíšově vzkříšení mělo všechno vrátit do starých kolejí, pak by všechno, čím Ježíš prošel, postrádalo význam. Jenže Ježíšovo vítězství nad smrtí všechno mění a všemu dává nový význam. Život učedníků teď musí dostat zcela nový rozměr, protože se mají podílet na tom, aby poselství o spáse člověka mohlo proniknout do celého světa.

A tak bychom se nyní měli ptát i my, co by po celosvětové pandemii mělo být nové, co by v našich životech mělo být jinak. Především bychom měli dar života přestat brát jako samozřejmost a vnímat ho jako vzácný dar, za který máme velkou zodpovědnost. A pokud jsme teď víc než kdy jindy zakoušeli, jak je tento dar křehký a zranitelný, tím více nás to má směřovat ke Kristu, který jediný dokáže, aby hodnota našeho života nemohla být ohrožena naprosto ničím.

To ovšem záleží na tom, s jakou důvěrou svěřujeme dar svého života do Božích rukou. Jedině tak přestane koronavir tolik poutat naši pozornost a budeme schopni zaměřit se na to, jak co nejlépe rozvíjet svůj život v Kristu. Problémy s pandemií totiž zastiňují jiné důležité oblasti našeho života, takže se například mnohem méně věnuje pozornost suchu, které na naši zem stále více doléhá. K tomu se nyní vyjádřil také náš arcibiskup, který píše:

„Současná epidemie nejen ochromila náš život a působení, ale i upoutala naši pozornost tak, že si téměř nevšímáme mimořádného sucha, které je horší, než v předchozích letech, a kromě jiného hrozí mimořádná neúroda. Naši předkové slavívali jarní prosebné dny před svátkem svatého Marka s posty a procesím do polí, kdy prosili za příhodný déšť a požehnanou úrodu.

I když nemůžeme konat prosebná procesí, vyjděte si, prosím, do polí sami na procházku a modlete se cestou. Také připomínám brožurku modliteb a písní za déšť. Ty by bylo dobré používat často v kostele, i když nás tam může být jen málo.“

K této výzvě arcibiskupa Jana bych dodal, že dostatek vláhy je další věc, kterou jsme roky brali jako samozřejmost. Teď je to pro nás příležitost ukázat, kam dosahuje naše víra. Dokážeme se s důvěrou obracet v této záležitosti na našeho Stvořitele? Bude na nás vidět, že vláhu pro naši zem bereme také jako jeho dar, za který je třeba prosit?

Zatím je ještě otázka, jak se kromě bohoslužeb podaří v květnu realizovat májové. Každopádně bych rád právě tyto pobožnosti využil k modlitbám za vláhu pro naši zem. Texty modliteb ze zmíněné brožurky budou k dispozici i pro všechny, kteří by se chtěli modlit soukromě doma nebo i na procházce v polích.

Kéž se ve všech oblastech, kterými procházíme, daří probouzet takovou víru, skrze kterou se pak bude moci ukázat jak Boží dobrota, tak i jeho velikost a sláva.

P. Josef Zelinka

Zpět na titulní stránku