ZAMYŠLENÍ NA 34. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: KRISTUS JE KRÁL!

30.11.2018

Nejen dnešní čtení, ale celá dnešní slavnost Krista Krále mě naplňuje radostí. A nejen vnitřní.

Chce se mi tančit, zpívat, křičet… Neboť můj Milovaný, můj Zachránce a Pán je Král! Ten, který podstoupil smrt, aby mě zachránil, je suverénním vládcem celého světa a nic se mu nemůže vzepřít. Jistě, ďábel se stále o něco pokouší, někdy se dokonce zdá, že má navrch, ale není snad psáno, že Ježíš ho při svém návratu porazí dechem svých úst (2 Sol 2, 8)? A my máme účast na tomto vítězství; tím, že dnes žijeme s Ježíšem, dnes s Ježíšem vítězíme.

Když si dívám dnešní čtení, jsou jednou velkou oslavou mého Pána – „dostal moc a slávu i království… jeho vláda je věčná…“ (Dan 7, 14); „Hospodin kraluje, oděl se velebností“ (Ž 93,1a); „Jemu … sláva a vláda na věky věků“ (Zj 1, 5. 6). A celý rozhovor s Pilátem je jen potvrzením Ježíšova majestátu. Vždyť ani tváří v tvář smrti Ježíš nepanikaří, neuhýbá, ale jasně o sobě říká, že je Král – vládce království, které není z tohoto světa. Proto je jako verš před evangeliem uvedeno toto zvolání: „Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Požehnané království našeho otce Davida, které přichází!“

Neumím vyjádřit radost, kterou z těchto textů prožívám. Vnímám, že mě to přesahuje. Vím však, že před Ježíšem se skloní každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk vyzná: „Ježíš Kristus je Pán“ na slávu Boha Otce! (viz Flp 2, 10-11.) Můj Pán je a vždy bude nesmírně vyvýšený a my s ním. Nikdo, kdo ho miluje, nezůstane ve smrti a bídě. Bude oslaven s Ježíšem. Mnozí už jsou. Mnozí ještě budeme.

Žijeme v této naději, která nám dává sílu vzdorovat zlu a prožívat, přivlastňovat si Ježíšovo vítězství. On nám ho dává v hojnosti, aby lidé i našich časů viděli, že zlo nemá žádnou moc, pokud mu ji my sami nedáme. Může zabíjet, mučit, pronásledovat, ale nemůže zvítězit. Neboť žádné zlo nepřejde do věčnosti. My ano!

Svět toto nemůže pochopit, neboť svět žije pro sebe. Pokud žiješ pro Ježíše, tak víš, že on je Pravda, že jeho slova jsou pravda. A nemusíš se bát, nemusíš se skrývat, ale na každém kroku můžeš vyznávat: „Ježíš Kristus je Pán!“ Pokud jsi to ještě nedělal, zkus to v těchto dnech. Změní se ti život.

Dnešním textem končím téma, kterému jsem se celý rok někdy přímo, jindy jen kdesi v pozadí, jakoby náznakem, věnoval: „…jsme Kristovou líbeznou vůní pro Boha“ (2 Kor 2, 15a). Ježíš nechce být v nebi sám, chce, abychom tam s ním kralovali (viz 2 Tim 2, 12). Bůh vnímá naši vůni, kterou získáváme ze spojení s Kristem ve křtu, která se posiluje každou zpovědí a sycením se Kristovým tělem, neboť mocí jeho Ducha se stále více proměňujeme na jeho slavný obraz (srov. 2 Kor 3, 18). To není teologie, to je každodenní fakt.

Těším se, že když se někdy setkáme někde na ulici, poznáme se podle toho, že budeme „vonět Kristem“ – celé naše bytí bude křičet: „Miluji Ježíše, patřím mu, jsem Boží!“

Zpět na titulní stránku