ZAMYŠLENÍ NA 3. NEDĚLI POSTNÍ: ŽIVÁ VODA

20.3.2017

„Nastal čas, abych šla. Vděčně jsem se na něj podívala. Zahleděl se na své učedníky a pak na mě. Přistoupil ke mně a políbil mě na tvář.

Otočila jsem se a odcházela od studny. Po několika krocích jsem se pustila do běhu a běžela jsem do města, co mi síly stačily. Poháněl mě nový, svěží pocit naléhavosti, přičemž jsem se snažila utřídit si myšlenky, které mi vířily hlavou. Řeknu lidem, že jsem potkala člověka, který mi řekl všechno o mně; řeknu jim, aby rychle utíkali ke studni a přivedli ho domů ještě předtím, než navždy někam odejde. Představila jsem si ho, jak přichází do našeho města, jak mluví s lidmi, jako z nich vytahuje to nejlepší, co v nich je, jak je vyzývá a povzbuzuje, aby odpustili lidem, jako jsem já.

Doběhla jsem k městské bráně s očima plnýma slz a pocítila jsem, jak z hloubky mého nitra vyvěrá životodárná síla.“

Úryvek z knihy redemptoristy Denise McBridea Čím mě zaujal Ježíš o ženě Samaritánce je perfektní ilustrací účinků Ježíšovy živé vody. Radikální změna, způsobená ne jednáním člověka, ale působením Ducha. Ne nadarmo se text dnešního evangelia dostal v rané Církvi mezi texty závěru přípravy katechumenů na přijetí iniciačních svátostí. A patří mezi ně dodnes spolu s evangeliem o uzdravení slepého od narození a o vzkříšení Lazara. Ježíš se v nich představuje jako Dárce živé vody, jak Světlo světa a jako Pán života.

Nejen katechumeny, ale i každého křesťana musí vždy a znovu oslovit síla, která proudí z Ježíše. A to nejen teoreticky („vždyť to evangelium tak dobře známe, už nic nového se nedozvíme“), ale zcela prakticky – s radikální změnou, kterou dosvědčuje jednání Samaritánky. Písmo říká, že nechala u studny dokonce i džbán – jakoby tím říkala, že zanechává vše staré, co dosud vlastnila, že už dostala jinou vodu.

Přesně totéž se dnes může stát každému, kdo toto evangelium slyší, kdo ho čte, kdo o něm mluví. Radikální změna, nový člověk, nový život! Jsem si jistý, že po něčem takovém toužíš. Že máš dost povrchnosti, opakovaných selhání, lhostejnosti, ustavičného stresu… že chceš něco lepšího. A přesně to ti dnes Ježíš nabízí. Tak ho poslouchej. Vezmi si evangelium (Jan 4, 5-42) a čti si ho znovu a znovu. Možná nejprve jako nestranný divák. Poté jako zvědavý divák. Zkus pak poslouchat jako hříšník, jako Samaritánka. Ježíš mluví o živé vodě tobě. Tak proč ji nepřijmout? Bojíš se změny? Neboj se, pokud Bůh mění člověka, vždy (!) je to pro jeho dobro. Tak poslouchej a nech se proměnit. Budeš novým člověkem. Už nebude nad tebou vládnout hřích, ale jako svobodný budeš mít nového pána – milujícího Ježíše.

Jak se přesvědčíš, že se to stalo? Poběžíš k lidem a budeš jim o tom vyprávět. Potečou z tebe proudy živé vody…

Zpět na titulní stránku