ZAMYŠLENÍ NA 29. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: SLABOST

Dnes musím začít tím, že se vrátím k minulému textu. Napsal jsem v něm, že si nepamatuji, kdy jsem se naposledy modlil o moudrost.

A hned na další den ráno byl v ranních chválách text z Knihy moudrosti (9. kapitola) – prosba o moudrost. Vzorový příklad lidské bídy. Ten text se modlím každé čtyři týdny, ale pak napíšu, že nevím…

I dnešní texty jsou o slabosti. Přestože Jakub a Jan hledají postavení a velikost, Ježíš jim říká o službě, o posledním místě. Být sluhou navenek vypadá jako neúspěch – zdá se, že je to člověk, který si neuměl vydobýt lepší postavení, který jakoby selhal. Ale Ježíš říká, že vědomě si máme vybírat postavení služebníka, postavení podřízeného. Tehdy například mnohem snadněji můžeme přinášet radostnou zvěst o spáse lidem kolem sebe. Důkaz? Kdyby Ježíš vystupoval jako pán, nikdy by zřejmě neoslovil a nepřitáhl k Bohu celníky a prostitutky či chudé. Zároveň však neměl problém jít na hostinu i ke vznešeným a bohatým (farizeus Šimon, Lazar a jeho rodina), které také oslovil – možná svým zájmem o obyčejné lidi…

Prorok Izaiáš ve své Písni o Hospodinově služebníku říká, že takový život přinese bohaté ovoce – uvidí daleké potomstvo, vyplní Pánovu vůli, uvidí světlo, nasytí se poznáním, mnohé ospravedlní… Asi to není seznam, který v nás vyvolává představu úspěchu. Napíšu jiný seznam – pěkný a dobře zařízený dům, všechny děti s titulem a v dobré pracovní pozici, nějaké fajnové auto, dovolené v nejdražších destinacích… Víš, že tento seznam vůbec neodporuje prvnímu? Ale bez toho prvního nemá cenu. Může přinést chvilkové uspokojení, ale z dlouhodobého hlediska, čili z pohledu věčnosti bez plnění Pánovy vůle může být velkou přítěží.

Bůh velmi dobře ví, že nás láká něco jiného než postavení sluhy. A proto souboj mezi tím, co je pro nás dobré, a tím, co nejednou ovládá naše touhy, řeší voláním odpovědi k žalmu: „Ať spočine na nás, Hospodine tvé milosrdenství.“ Učí nás volat o milosrdenství, když nezvládáme být sluhy a raději vystupujeme jako páni.

Zároveň však stejná slova nás učí volat o milosrdenství, když je břemeno služby příliš těžké, když sice postavení sluhy přijímáme pokorně a ochotně, ale nezvládáme. A tak se v dnešních textech může najít každý právě voláním o milosrdenství, které může mít různé důvody.

Ježíš tou cestou prošel. List Židům říká, že on zná naši slabost, protože nám byl podobný ve všem kromě hříchu. Co zvládl Ježíš, můžeme zvládnout i my. Samozřejmě, jen pokud jsme s ním spojeni, sjednocení. Poslyš, kdy si byl naposledy u zpovědi?