ZAMYŠLENÍ NA 23. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: VZCHOP SE!

10.9.2018

Když se podíváme na tři dnešní čtení (první, žalm a evangelium) jako celek, dostaneme jasný obraz, co to znamená někomu říci:

„Vzchop se!“ (srov. Iz 35,4). Zmíněné texty jsou naplněny konkrétním jednáním Boha, který ochotně a neúnavně odpovídá na naléhavé potřeby člověka. Stačí si vypsat přídavná jména, která se v textech objevují: zbabělý, slepý, hluchý, chromý, němý, vyprahlý, žíznivý, utlačovaný, hladovějící, sklíčený, spravedlivý (zdá se, jakoby toto slovo do tohoto seznamu nepatřilo, ale snad nemá spravedlivý mnoho trápení?), hluchoněmý, spoutaný. A k tomu pár podstatných jmen: cizinec, sirotek, vdova. Na tyto všechny bolesti existuje odpověď: Bůh „sám přijde a spasí vás“ (Iz 35,4). A tato odpověď se uskutečnila v Ježíši Kristu! Toto musíme říct, když chceme, aby se někdo vzchopil.

Možná si řekneš: „No a co? Ježíš je dávno pryč a zase je všechno při starém.“ Pamatuj, že Ježíš není pryč. „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa“ (Mt 28,20). Ten Ježíš, který žil na zemi jako člověk před dvěma tisíci lety, je živý a žije s námi, připravený kdykoliv dát nám to nejlepší, co potřebujeme pro život zde na zemi i pro život věčný.

V čem je tedy problém? Mimo jiné i v tom, že si myslíme, že my víme lépe než Bůh, co je pro nás dobré. Jen si všimni, kolik nespokojenosti je v tobě (i v lidech kolem tebe). A proč? Pro hlouposti – lepší mobil, větší televizor, výkonnější auto, pevnější plot, více automatiky v domě, fejsbúk (prý takto lze přepisovat známé slovo facebook) … A tak shánějí, vybavují, zařizují, klikají, ale na Ježíše zapomínají. Tím nechci říct, že něco z toho, o co se snažíme, je hned špatné, ale problém je, že dáváme tomu přednost před životem s Ježíšem. Potom jsme malomyslní a nespokojení, neboť stále něco potřebujeme.

A co ve skutečnosti potřebujeme? Být s Ježíšem, mluvit s ním, poslouchat ho, milovat ho, přijímat ho. Vše ostatní bych měl dělat jen tehdy, pokud to mohu dělat s ním. Pozor: i dobré věci mohou být špatné, pokud je dělám bez Ježíše!

Takže je nám třeba se vzchopit a znovu zaměřit svou pozornost na Ježíše. On je skutečně řešením všech našich problémů, ačkoli to může znít jako fráze. Můžeš se o tom přesvědčit. Víš, jak rychle se vrátí klid do tvého života, když budeš mít čas na rozhovor s Bohem, na jeho slovo v Písmu, na setkání s Ježíšem při slavení svátostí, když budeš vidět a milovat Ježíše v trpících, chudých, nemocnému (zde je spojitost s druhým čtením z Jakubova listu)? Že neumíš? Nuže pokud to dnes začneš dělat, tak už dnes zakusíš Boží pokoj.

P.S. Vím, že jsem zúžil problémy na jednu oblast – na materiální věci. Ale možná máš problémy se zdravím, se vztahy, se samotou, s prací … Dosaď si do textu proroka Izaiáše (Iz 35,4-7b) svůj největší problém a uvidíš cestu. Nech se dovést k Ježíši jako hluchoněmý v evangeliu (Mk 7,31-37) a dovol mu, aby se tě dotkl, aby vyslovil slovo uzdravení. Copak se tak nemodlíme v každé mši: „řekni jen slovo a má duše bude uzdravena“? Modli se to i za ty, co ti ubližují…

Zpět na titulní stránku