ZAMYŠLENÍ NA 2. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: PÁN JE ŽIVÝ!

29. 4. 2019

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1Kor 15,17ab.20a).

Nevím, jak to Ježíš dělá, ale věřím, že když vstal z mrtvých, tak nežije někde daleko, v nějakém vzdáleném nebi, ale je stále se mnou. Vždyť tak to slíbil: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa“ (Mt 28,20b). Kde je Ježíš, tam je nebe. Je to pro mě velmi důležité, neboť dennodenně se přesvědčuji, že je množství věcí, které nemám pod kontrolou, se kterými si nevím rady. I psaní těchto písmenek je každý týden nad mé síly a schopnosti.

Udělej si hned teď praktické cvičení: projdi si den, který prožíváš, činnost za činností, to, co jsi už udělal, i to, co tě ještě čeká, a polož si při všem otázku, zda jsi schopen udělat něco z toho úplně sám, bez Boha. Dělal jsem si takové cvičení dnes ráno a došel jsem k tomu, že ani dýchat bez Boha nemohu, že každý úder mého srdce je v jeho rukou. Jen tak mimochodem, bude to skvělý den (doufám), když mi Bůh srdce vypne a řekne: „Pojď domů!“

Ježíš je skutečně živý a to je záruka toho, že i dnes mohu kráčet po jeho cestách – ne v nějakých vzpomínkách, ne jen tak, že uvažuji, co a jak by dělal on, ale skutečně s ním. Ježíš totiž jde se mnou. Pokouším si trochu představit si, jak byl neustále s Tomášem, když se ten topil ve svých pochybnostech. Jak mu dodával sílu zvládnout to. (Pokud ses někdy nad něčím mořil, přesně si umíš představit, čím Tomáš procházel…) A pak se viditelně postavil přímo před něj a pochybnosti byly pryč.

Velmi potřebujeme neustále si připomínat, že Ježíš je živý. Že je živý blízko, na dosah ruky. Ba dokonce ještě víc – že žije ve mně. V tobě.

Všimni si dnes Petra a Jana – jdou kolem ochrnutého a Ježíš jde s nimi. Oni to vědí, proto nemají problém obdarovat člověka uzdravením, tedy něčím, co není v naší moci. Ježíš přes ně jednal.

Všimni si Jana při jeho vidění. Možná máme představu, že se mu tehdy něco jakoby zdálo. Ale on skutečně potkává Ježíše, padá před ním na tvář, slyší jeho hlas a cítí jeho dotek. Víš, co mu Ježíš řekl? Že je živý!!!

Proto můžeme s žalmistou volat: „Oslavujme Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky“ (Ž 118,1). I v této chvíli mi Ježíš prokazuje milosrdenství. Dal mi tato písmenka. Bije mi srdce. Mohu dýchat. Nese se mnou můj kříž. A do srdce mi vložil toto: „mé srdce touhou umírá“ (Job 19,27).

Neboť Ježíš je živý a miluje mě.

Zpět na titulní stránku