ZAMYŠLENÍ NA 12. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: SKVĚLÝ ŽALM

1.7.2019

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1 Kor 15, 17ab. 20a).

Možná sis po přečtení názvu dnešního textu řekl: „A který žalm není skvělý? Proč takový název?“

Ano, každý žalm je skvělý. Ale dnešní je výjimečný. Neboť může být pokládán za centrální text dnešní bohoslužby slova v rámci liturgie. Vím, není to obvyklé. Například si nepamatuji, jestli jsem vůbec někdy slyšel homilii na žalm. Také pro nás laiky je často žalm při mši jakousi „povinnou jízdou“, přičemž málokdy vnímáme, že také je nedílnou součástí liturgie, často velmi úzce souvisí s prvním čtením, jindy s evangeliem, v některých liturgických obdobích v neděle a na slavnosti i s druhým čtením.

Dnes je to však ještě jiné. Čtení souvisí se žalmem, ne žalm s čteními. Text 63. žalmu vyjadřuje touhu člověka po hlubokém vztahu s Bohem, vyjádřenou konkrétním jednáním: vinout se, prahnout, spatřit, vidět, oslavovat, velebit, zvedat, nasytit, chválit, plesat. Ostatní texty zas říkají, jakým způsobem Bůh tuto touhu naplňuje – dává nám Spasitele: „…bude otevřen pramen… na očištění od hříchů“ (Zach 13, 1); „Syn člověka musí mnoho trpět … třetího dne vstane z mrtvých „(Lk 9, 22). A Pavel už jen konstatuje – jistě na základě toho, co pro nás Bůh skrze Ježíše Krista vykonal -, že „všichni, co jste pokřtěni v Kristu, Krista jste si oblékli“ (Gal 3, 27).

Vnímáš to? Bůh jedná a to podněcuje duši člověka, aby po Bohu toužil. Bůh nás několikanásobné zasypává svým slovem, ve kterém zjevuje svůj zájem o nás, a my na to můžeme v podstatě reagovat pouze jedním způsobem, vyjádřeným slovy 63. žalmu: „Ty jsi můj Bůh, už od úsvitu se vinu k tobě…“ (Ž 63, 2). To je cesta spásy. Je to zároveň výzva – všechny ostatní touhy podřídit této jediné. Někdy to může znamenat některých tužeb se úplně vzdát, zejména pokud svou podstatou odvádějí od touhy po Bohu.

63.žalm je obsahově tak bohatý, že Církev ho zařadila do ranní modlitby kněží a zasvěcených (a dnes už i mnohých laiků) – vložila ho do ranních chval všech liturgických svátků a slavností. Stojí za to umět ho nazpaměť a často se ho modlit jako jednu z prvních modliteb hned po probuzení. Zkus to. Tvůj den bude potom vypadat jinak než ostatní. Srdce ti bude znít chválou a touhou být s Bohem. Co víc potřebuješ?

Zpět na titulní stránku