Promluva k Nanebevzetí Panny Marie

19.8.2020

Při dnešní mši svaté slavíme událost, kdy Ježíšova Matka Panna Maria byla vzata s tělem i duší do nebeské slávy. Je zajímavé, co všechno nám během roku ohledně života Panny Marie a jejího významu připomíná církevní kaledář. Mimo jiné o tom svědčí také to, jak rozmanité může být zasvěcení mariánských poutních míst a dalších kostelů. Já jsem to mohl zvláštním způsobem pocítit v uplynulém týdnu na cyklopouti po moravských poutních místech.

Vyráželo se z Uherského Brodu, kde je poutní kostel Panny Marie Růžencové. V klášteře Porta Coeli u Tišnova, kam směřovala další cesta, je kostel Nanebevzetí PM, což je u mariánských kostelů asi nejčastější zasvěcení. (tak jako i zde ve Vlkoši) Další známe poutní místo, které jsme navštívili, je Vranov u Brna, kde je kostel Narození PM. Odtud jsme pokračovali do Křtin, kde je mimořádná Santiniho stavba chrámu Jména PM. Odtud jsme pokračovali do Sloupu na poutní místo PM Bolestné. Jakmile jsme vyrazili na Hanou, ocitli jsme se v Dubu nad Moravou v kostele Očišťování PM. Odtud to není daleko na Svatý Kopeček u Olomouce, a tato dominanta kraje je zasvěcena Navštívení PM. Komu je zasvěcený Svatý Hostýn, to bych se už opakoval, když je tam teď také hlavní pouť. A na závěr jsme měli mši svatou na Provodově v kostele PM Sněžné.

Je vidět, jak je život Panny Marie po mnoha stránkách oslovující a co všechno křesťany inspirovalo, když se k Matce Boží obraceli a věnovali jí svoji pozornost i při stavbě kostelů.

Dnes tedy oslavujeme Pannu Marii jako matku, kterou máme v nebi. Tu svoji pozemskou maminku máme někdo ještě tady na zemi, někdo na věčnosti. Ale při té dnešní příležitosti si můžeme uvědomit, jaké to je mít naši společnou matku v nebi. Na zemi se maminky starají v prvních letech úplně o všechno, co jejich děti potřebují k životu. Pak se snaží vštěpovat dětem všechny důležité životní zásady, naučit je postupně, jak se mají postarat sami o sebe a připravit je na samostatný život. A až se osamostatní, podle situace ještě občas podají pomocnou ruku, ale stále víc pak už jen zpovzdálí sledují, jak si děti vedou. Do mnoha věcí už nevidí a těžko se jim v této době dá v něčem radit, pokud si o to sami zcela výjimečně neřeknou.

Jakmile ale má už někdo maminku u Pána Boha, tak se situace mění. A v Panně Marii máme všichni takovou maminku, takže se do toho můžeme zkusit společně vcítit. Matka, která je v nebi, má od Boha umožněno vidět do našeho života. U dětí někdy pozorujeme citelný rozdíl v tom, jak se chovají tam, kde je maminka nevidí a kde naopak vnímají její přítomnost. Když dělají nějakou neplechu, jakmile se maminka objeví, hned si uvědomí, za tohle pochvalu nedostanou.

Možná, že nám dospělým takové vědomí někdy chybí. Třeba když něco neděláme zrovna ideálně, i když víme, že nás Bůh vidí. Ale před očima vlastní maminky bychom se zastyděli, nebo bychom byli opatrnější. Proto také rozvíjet svůj křesťanský život i v osobním vztahu s Pannou Marií může mít svůj zvláštní význam. Ona je tou maminkou, která nad námi bdí a sleduje mateřským pohledem, jak se nám vede a jak si radíme se svými problémy.

Proto není marné svěřovat se pod její ochranu, protože její láskyplný pohled, čím více si ho uvědomujeme, tím víc nás vybízí k poctivosti a důkladnosti dobrého křesťanského života.

Zpět