Pravá pokora

10. 3. 2018

Evangelium: Lk 18, 9-14

Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: „Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů.‘ Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: `Bože, buď milostiv mně hříšnému!‘ Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Zamyšlení:

Ježíš nám dnes vysvětluje, co to znamená pravá pokora. Možná máme někdy postoj farizeje. Máme pocit, že jsme se snad vlastními silami stali „těmi lepšími“. Touto falešnou pokorou si zavíráme srdce před požehnáním, ale zejména před odpuštěním, které každý z nás potřebuje. Celníkovo srdce bylo otevřeno pro odpuštění, protože bylo opravdu pokorné. A pokora, to je pravda o sobě. Srdci, které si je vědomo svých chyb, Pán s radostí odpouští, zvedá ho a naplňuje ho milostí. Nezapomínejme, že jen z Boží milosti jsme se stali učedníky jeho Slova. Podle míry, jak s Jeho milostí spolupracujeme, působí v našich životech. Otevřeme se jí dnes naplno.

Plug and Pray:

Pane, děkuji, že sis mě vyvolil, že otvíráš oči mého srdce a dáváš mi milost vidět se v pravdě. Děkuji Ti za milost svaté zpovědi a za Tvé laskavé odpuštění. Prosím Tě, abych se nikdy nepovyšoval a po každém pádu toužil znovu zakusit Tvé odpuštění. Amen.

V akci:

Všimni si dnes někoho, kdo tě převyšuje v pokoře a poděkuj za něj Pánu. Poděkuj za to, že jsou mezi námi lidé, od kterých se můžeme učit pokoře. Z vděčnosti udělej i ty nějaký (nenápadný) skutek pokory.

Bonus:

Co to znamená myslet pokorně?

Zpět na titulní stránku