Hodně dělá, kdo málo dělá, pokud dělá, co má…

17.3.2018

Evangelium: Jan 7, 1-2.10.25-30

Židé brali kameny, aby Ježíše kamenovali. Ježíš jim na to řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?“ Židé mu odpověděli: „Pro dobrý skutek tě nechceme kamenovat, ale pro rouhání: ty jsi jen člověk, a děláš ze sebe Boha.“ Na to jim Ježíš řekl: „Ve vašem Zákoně je přece psáno: `Já jsem řekl: Jste bohové.‘ Jestliže nazval bohy ty, kterým se dostalo Božího slova – a Písmo nemůže být zrušeno – můžete vy říkat o tom, kterého Otec posvětil a poslal na svět, že se rouhá, protože jsem řekl: `Jsem Syn Boží‘? Nekonám-li skutky svého Otce, nevěřte mi. Jestliže však je konám a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a (konečně) pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“ Znovu by se ho byli rádi zmocnili, ale on jim unikl. Zase odešel za Jordán na to místo, kde dříve křtíval Jan, a tam zůstal. Přišlo k němu mnoho lidí. Říkali: „Jan sice neudělal žádné znamení, ale všechno, co Jan řekl o něm, bylo pravda.“ A mnoho jich tam v něho uvěřilo.

Zamyšlení:

Ježíš umí rozpoznat, co je vůle Jeho Otce a co se na ni jen podobá. Nemá problém vyhnout se Judeji, když mu chtějí ublížit. A když později vidí, že je třeba vystoupit, vzápětí Ho chtějí chytit, opět pozná, že toto není čas pro kříž, a to přesto, že oběť na kříži byla Jeho posláním.

Nepřemýšleli bychom naopak? Nenechali bychom se přemoci pocity viny, které nikdy nejsou daleko? „Určitě se jen vymlouvám, jsem zbabělec a bojím se učit tam, kde je to nebezpečné.“ Nebo pokud bychom také chtěli jednat jako Ježíš, už slyším některých našich bratří, jak nám domlouvají: „Ty si to jen racionalizuješ, abys nemusel jít do Judska a plnit Boží vůli, když je to těžké“a podlehli bychom opět obvinění.

Někdy mám dojem, že bereme na ramena kříž, jakmile nějaký spatříme. Buď předpokládáme, že Bůh chce, abychom ho nesli (je to přece kříž a ten se nese) nebo ze strachu, abychom nebyli obviněni, že nemilujeme Boha dostatečně. Tak snadno se necháme přemoci výčitkami svědomí a obviněními okolí, které se někdy jen podobají pravdě a moudrosti. Výsledek? Kopa břemen na našich bedrech, které nést nemáme. A s nimi pocit, že následuji Krista.

Plug and Pray:

Pane, dej mi moudrost, abych viděl, co je opravdu Tvá vůle a Tvůj úkol pro mě. A dej mi zejména odvahu nenechat se splést ani jinými, ani svou ustrašenou duší, ale jednat jako Syn.

V akci:

Zatímco každé zapření cvičí vůli a bude odměněno, jen některá popření cvičí i vůli a i nás přibližují k Bohu. Najděme dnes jednu věc, kterou si odepřeme, ovšem pozor! Důvod jejího odepření nesmí být „protože to dělám / mám rád a zřeknu se toho pro Pána“. Musí to být něco, co také odebírá mou energii nesprávným směrem nebo mě brzdí, nebo jinak mi brání růst. Můžeme to udělat i místo našeho standardního předsevzetí na postní období.

Bonus:

Krátký citát na povzbuzení…

https://www.brainyquote.com/photos_tr/en/j/johnwooden/384652/johnwooden1.jpg

Jsou malé detaily, které jsou životně důležité. Malé věci dělají velké věci.

Zpět na titulní stránku