ZAMYŠLENÍ NA SVÁTEK NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE: SLÁVA!

8.6.2020

„Nikdo nemůže říci: ‘Ježíš je Pán’, leč v Duchu Svatém“ (1 Kor 12, 3b).

O této slavnosti v liturgických textech mnohdy zaznívá volání: „Sláva!“ Nejen během Sláva na výsostech Bohu, jak to zpíváme každou neděli, ale mnohem častěji. Jakoby nám tím Bůh říkal, že slavnost Nejsvětější Trojice není časem teologických debat a spekulací, jak to vlastně s tou Trojicí je, ale je výjimečným časem jeho oslavy. Proč?

Mojžíš v prvním čtení projevuje důvěru Bohu, když ho prosí, aby šel s lidem, který vede do zaslíbené země. Vždyť je to Bůh, který o sobě říká: „Bůh je milosrdný a laskavý, shovívavý, velmi milostivý a věrný“ (Ex 34, 6). Apoštol Pavel v druhém listu Korinťanům mluví o Bohu lásky a pokoje (viz 13,11). A evangelista Jan cituje slova Božího Syna, který o svém Otci mluví jako o milujícím otci: „…který tak miloval svět…“ (Jan 3, 16).

Není divu, že v responsoriálním textu (dnes je z knihy proroka Daniela) provoláme Bohu slávu: „Chvála ti a sláva navěky,“ neboť Bůh je slavný v celém svém stvoření, v každém svém jednání.

Dobře, to jsou texty Písma. Co však s nimi?

Je neděle. Dostali jsme darem čas, abychom volání na slávu svému Bohu realizovali nejen v kostele, ale i mimo něj. Jak to udělat?

Aktualizací pro svou vlastní situaci. Mohu si vzít postupně každé slovo, které v dnešních textech vyjadřuje nějakou Boží vlastnost, a popřemýšlet, zavzpomínat, jak se tato vlastnost mého Boha projevila v mém životě. Kdy byl Bůh ke mně milosrdný? A kdy laskavý? Zakusil jsem jeho shovívavost? Vnímal jsem, že věrně stojí při mně? Věděl jsem, že mě miluje, i když se kolem mě hroutil svět? Kdy mi dal schopnost projevit někomu lásku a přinést mu pokoj? Ať jako odpovědi na tyto otázky znějí slova díků, chvály, možná i lítosti a vyznání slepoty či hluchoty.

Když mluvíme o našem Bohu, že je takový či onaký, nemáme na to jen náš lidský slovník. Máme také srdce, které je Božím dílem a darem. Pokud nám slova někdy nestačí, zaměřme na Boha své srdce a to ať ho oslavuje. Pohledem, písní, díkem, radostí. Chvěním…

Chvála ti a sláva navěky, milovaný Bože!

Zpět na titulní stránku