ZAMYŠLENÍ NA SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE: JISTOTA

17. 6. 2019

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1 Kor 15, 17ab. 20a).

Když jsem hledal, které slovo vystihuje mé dojmy po přečtení liturgických textů dnešní slavnosti, přišlo mi na mysl slovo JISTOTA.

V evangeliu nás Ježíš ujišťuje, že nás vždy povede, že jeho Duch nás uvede do plné pravdy. V Církvi tak máme jistotu nejen správného poznání, ale i správného jednání.

Žalmista vyjadřuje údiv i úžas nad tím, jak se Bůh stará o člověka. Vyvýšil ho a ustanovil vládnout nad dílem svých rukou (viz Ž 8). Toto poznání nám dává jistotu, že pokud Bůh do nás už tolik investoval, tak nás nenechá napospas nějakému zlu.

Pavel v listu Římanům nás ujišťuje, že milovat je snadné a jednoduché (ačkoli se nám může zdát pravý opak), neboť láska je nám dána skrze Ducha (Řím 5,5). Toto je jeden z prvních citátů, který jsem se učil před mnoha lety zpaměti. Nauč se ho i ty, přijde ti vhod v pochybnostech. Nebo při svědectví.

A nakonec text z Knihy Přísloví – o Boží moudrosti. Odhaluje zdroj veškeré naší jistoty – Moudrost, která se nesmírně raduje z toho, že může působit mezi lidmi. A protože je to Boží moudrost, tak ta se nikdy nezmění a nebude hledat radost jinde. Bude stále s námi, Božími dětmi.

Vím, tento text není teologický ani o Nejsvětější Trojici, ale píšu to, co mi přináší radost a potěšení. Jsem v rukou milujícího Boha. Pravda víry, která říká, že Bůh je Trojicí, mi dokazuje, že láska je jeho jedinečným způsobem bytí, že Bůh nemůže být jiný než milující. A že k tomu patří i spravedlnost, trest či výchova, je zcela samozřejmé, neboť i tyto „věci“ jsou atributy milujícího Otce. A tak se mohu radovat v Pánu, neboť jsem v jeho rukou, ať se děje cokoliv.

Mé pocity mi však často říkají něco jiného. Ale nesmím dovolit, aby pocity či okolnosti řídili můj život. Tehdy se totiž začnu trápit a rozsévat neklid a pochybnosti nejen v sobě, ale i v lidech kolem sebe. Tehdy ztrácím jistotu, kterou jsem měl v Bohu. Pokáním, lítostí, svátostí smíření tu jistotu znovu získávám. Je to zápas, který budu zřejmě vést až do smrti. Ale doufám, že můj milovaný Bůh nikdy nedovolí, abych ztratil jistotu o tom, že mě miluje.

Zpět