ZAMYŠLENÍ NA 6. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: JASNÁ ŘEČ

18.2.2020

„Nikdo nemůže říci: ‘Ježíš je Pán’, leč v Duchu Svatém“ (1 Kor 12, 3b).

Ježíš byl umučen, ale vstal z mrtvých. Dokázal, že má moc. Dokázal, že je schopen splnit každý příslib, který vyslovil, když chodil po této zemi. Dokázal, že není silnější bytost, než je on. Pro mě to znamená, že jen jemu má smysl sloužit, pouze pro něj žít. Chci být s ním, neboť on je Pán. Jiného není.

Toto mi napadlo po přečtení dnešního evangelia, zejména jeho posledních dvou vět: „Ale vaše řeč ať je ano-ano, ne-ne. Co je navíc, pochází od Zlého“ (Mt 5, 37).

Trápíme se v našich církevních kruzích se všeličím. Potraty, registrované partnerství, Istanbulská úmluva, rozvody (ty už asi vůbec neřešíme, tak jsme si na ně zvykli) … Ale to všechno jsou jen zástupné problémy, které nás odvracejí od toho, co je podstatné – že Ježíš byl umučen, zemřel a vstal z mrtvých. Pokud toto nehlásáme a nežijeme, pak se pochopitelně vrháme na řešení podružných problémů (to neznamená, že nejsou důležité), které by možná vůbec nevznikly nebo by byly mnohem méně významné, kdyby byl Ježíš vždy a všude pro nás, co jsme pokřtěni, Pánem.

Zvěstoval jsi už někomu umučení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista? Můžeš (nahlas) říci: „Ježíš je Pán!“?

Pros dnes o Boží milosrdenství – pro sebe, pro své blízké, pro ty, se kterými ses ještě nesmířil. Pros, abyste našli cestu k Ježíši tak, abyste mohli kdekoli a kdykoli s čistým srdcem prohlásit: „Ježíš je Pán!“

Svatý Serafim ze Sarova takto pozdravoval každého, kdo k němu přišel: „Radosti moje! Kristus vstal z mrtvých!“

Stačí. Ano – ano, ne – ne.

Zpět na titulní stránku