ZAMYŠLENÍ NA 4. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: PÁN SE STARÁ

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1 Kor 15, 17ab. 20a).

Prožívání Neděle Dobrého pastýře mě často naplňuje radostí a obnovuje ve mně důvěru v dobrotu Boha. Připomíná mi totiž jeho péči o mě. Vím, že jsem byl ztracen, ale Pán si mě našel a nyní se mohu radovat, že jsem s ním.

Jak moc se museli radovat pohané v Antiochii v Pisídii, když jim Barnabáš s Pavlem zvěstovali evangelium a oni tak našli cestu ke spáse a věčnému životu! Jak hluboko musel prožívat Boží péči inspirovaný autor stého žalmu, když vyzývá všechny a všechno k jásotu, protože „jsme jeho lid a ovce z jeho stáda“! Jak moc musí všechny, co milují Ježíše, těšit a naplňovat důvěrou jeho slovo: „Nikdy nezahynou a nikdo mi je nevytrhne z ruky“ (Jan 10,28). A i jásot vykoupených v nebi ve Zjevení je důkazem toho, že Pán skutečně své věrné doprovází a vede, ačkoli si „museli vyprat roucha v Beránkově krvi „.

To nejsou slova psychologické léčby či autosugesce. To jsou fakta. Bůh se o mě stará. To neznamená, že nepůjdu „tmavou dolinou“ (viz Ž 23), ale že i v ní se mohu plně opřít o svého Zachránce a Průvodce, o Ježíše.

Je velmi důležité, abychom tyto pravdy nosili hluboko v srdci. Neboť, přiznejme si, že svět nás válcuje negativismem. Stačí si vzpomenout možná na včerejší zprávy v televizi či poslední rozhovory se sousedem nebo kolegy v práci. Problémy ve zdravotnictví, ve školství, v dopravě, v politice, ve vztazích… Tma, tma, tma. Všude jakoby houstla tma. Ale přesně do ní jsem povolán vnášet světlo: „Pán se o mě stará.“

Věřit mimo jiné znamená i to, že všechno, co se mi stane, je pro mě dobré. Přestože v dané chvíli to nevidím, nerozumím, bojím se a možná si i zoufám. Proč tomu můžu věřit? Neboť „Pán je můj pastýř“. Neboť vím, že „těm, co milují Boha, vše slouží k dobrému“ (Řím 8,28).

Kolik nářku a vnitřní bolesti bychom si ušetřili, kdybychom podle těchto slov Písma i žili. Vím, že to není otázka jednoho citátu z Písma. Je to každodenní zápas o věrnost Bohu. Neboť každý den na mě útočí nespokojenost, nedostatek, selhání mé či jiných a vyvolává to ve mně hněv, rozčílení, strach… Ale můžu to přemoci tím, že zvednu hlavu a připomenu si, komu patřím a kdo se o mě stará…

Takže dnešní Neděle Dobrého pastýře není jen o těch, kteří jsou daleko od Pána, ale také a především o nás, kteří milujeme Boha. To nás Pán vede na bohatou pastu a dává nám odpočinout.

Patřím Bohu a on se o mě stará (viz 1 Petr 5, 7).