ZAMYŠLENÍ NA 29. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: K ČEMU JE DOBRÉ PÍSMO?

21.10.2019

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1Kor 15,17ab.20a).

Víš, k čemu je dobré Písmo? „Celé Písmo je … užitečné k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a připravený na každé dobré dílo“ (2Tim 3,16-17). Kdo čte Písmo a řídí se jím, je před Bohem dokonalý a připravený pro každé dobré dílo. Věříš tomu? A jednáš tak – to znamená, je Písmo tvým každodenním pokrmem? Přijímáš z něho poučení, napomenutí, pokárání, povzbuzení a výchovu?

Všimni si dnešních poučení o modlitbě. Jedno je od Mojžíše, druhé od Krista. Jedno hovoří o modlitbě beze slov, druhé o naléhavé, přímo otravné modlitbě.

Mojžíš při boji Izraelity s Amalečany neříká žádná slova, jen má zvednuté ruce. Proč usuzujeme, že se v srdci modlil? Pozdvižené ruce jsou odedávna projevem modlitebního postoje. Při liturgii ho Církev vyhradila kněžím, ale to neznamená, že ho nemůžeme používat při jiných modlitbách.

Ježíš zas mluví o vdově, která tolik otravovala soudce s žádostí, aby ji ochránil, že ten nespravedlivý, zkorumpovaný člověk jí nakonec vyhověl. Aby měl od ní pokoj. A dobrý Bůh nás nevyslyší, když to dokázal špatný soudce?

Co nás učí Písmo z těchto dvou příběhů? Že k Bohu lze přicházet i beze slov. Důležité je srdce. A že Boha můžeme „otravovat“ vším, s čím si nevíme rady (ale také s tím, s čím si rady víme). Bůh je rád, když na něj složíme své starosti (viz 1Pt 5,7). Neboť tehdy ví, že mu důvěřujeme, že se nesnažíme se osamostatnit, že nám záleží na společenství s ním. Mimochodem, proč není dobré být nezávislým na Bohu? Vždyť máme nepřítele a v boji s ním nemáme šanci. Když se oddělíme od Boha, dříve či později to bude pro nás znamenat katastrofu…

Tyto myšlenky jsou jen malou ukázkou toho, jak nás Písmo poučuje, napravuje, napomíná, vychovává. Pokud je tedy Písmo tak skvělý návod na perfektní život, proč ho mnozí křesťané nečtou? Neboť tomu nevěří. Svět je přesvědčil, že je lepší dívat bezduché televizní programy, číst bulvární tisk, hledat pomoc u věštkyň a léčitelů… Písmo nás však v žalmu usměrňuje: „Pomoc mi přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemi“ (Ž 121,2). Komu budeš věřit? Na koho spolehneš? Na toho, co možná zítra zemře, nebo na „Pána, který učinil nebe i zemi“?

Takže i dnes (a každý den) se potřebuješ rozhodnout: svět nebo Bůh. Nelze sloužit dvěma pánům. To, jak mnozí křesťané nečtou Písmo, je jasným důkazem, že jednoho (svět) se přidržují a druhým (Bůh) opovrhují (viz Mt 6,24).

Zpět