ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: MÁ MOC!

21. 1. 2019

„Když Kristus nevstal, vaše víra je marná… Ale Kristus vstal z mrtvých“ (1 Kor 15, 17ab. 20a).

Od pondělí jsem četl texty nedělních čtení a hledal, co je spojuje. Tedy kromě čtení z 2. listu Korinťanům, který se čte na pokračování a nemá přímou souvislost s ostatními texty. A objevil jsem toto:

První čtení z knihy proroka Izaiáše hovoří o rozhodnutí Mesiáše spasit / zachránit Jeruzalém. Nejen tak jakkoli, ale zjevně a bohatě. Přirovnává svůj zájem o Jeruzalém k zájmu ženicha o svou nevěstu. Celé čtení je příslibem, že Mesiáš bude jednat s mocí a zcela změní úděl vyvoleného lidu.

Žalm je výzvou ohlašovat a oslavovat dílo, které Pán už vykonal. Prohlašuje: „Pán kraluje!“ (Ž 96, 10a). Na jedné straně je oslavou vysvobození vyvoleného národa z babylonského zajetí. Ale na druhé straně je také reakcí na dnešní evangelium o proměnění vody ve víno v Káně. Je hlásáním a oslavou toho, že Mesiáš se ujal své moci a začal konat znamení dokazující, že on je Bohem povolaný a vyvolený zachránit Boží lid.

V knize polského autora Romana Brandstaettera Ježíš z Nazareta autor uvádí, že když Bůh posílal Mojžíše do Egypta, dal mu moc udělat před faraónem dvě znamení – proměnit hůl na hada a uzdravit malomocenství (viz Ex 4, 1 – 8). Z toho Židé odvodili, že když přijde Mesiáš, také bude mít tuto moc, neboť podle Mojžíšova příslibu Pán jim měl vzbudit proroka, který bude jako Mojžíš (viz Dt 18, 15). Ježíš to dokázal tím, že jako první znamení proměnil vodu ve víno – měl moc měnit podstatu i podobu věcí. A evangelista Jan jako druhé znamení uvádí uzdravení syna královského úředníka (viz Jan 4, 46 – 54).

Dnes se tedy jakoby ve slavení Církve završuje Hospodinovo zjevení, které slavíme tento rok už třetí neděli. Ježíš se zjevuje jako Vládce / Král (při návštěvě tří mudrců), jako Služebník a Boží Syn (při křtu v Jordánu), jako Zachránce / Mesiáš (při proměnění vody ve víno).

Jaké pro nás plyne z toho ponaučení? Žádné 🙂 Nejde mi o ponaučení, ale o to, abychom žili z víry v to, co jsme objevili. Abychom se s žalmistou radovali, protože „Pán kraluje“! Abychom neutonuli v myšlení tohoto světa, který nám nabízí „chléb a hry“ – i skrze politiku, uměle konstruovány problémy, spekulace o lidských právech a podobně -, ale abychom vždy měli před očima toho, který má moc zachránit nás pro věčný život: Ježíše Krista. Božího Syna, Mesiáše, našeho Pána. A Ženicha.

Nic z toho by nás nemuselo zajímat, kdyby Ježíš skončil jako každý jiný člověk v dějinách. Ale Ježíš žije! Neboť ačkoli zemřel, vstal z mrtvých! Proto můžeme znovu a znovu jásat a radovat se, protože je jisté, že se vrátí a dovrší dílo naší záchrany.

Ježíš má moc dokončit dílo, které v nás začal (viz Flp 1, 6). Buď tedy s ním a uvidíš ještě větší věci. Zkus o tom někomu říct :-).

Zpět