ZAMYŠLENÍ NA 2. NEDĚLI PO NAROZENÍ PÁNĚ: BOŽÍ INTERPRETACE

7. 1. 2020

„Nikdo nemůže říci: ‘Ježíš je Pán’, leč v Duchu Svatém“ (1Kor 12,3b).

Po poměrně jasných a snadno pochopitelných textech dosavadních dnů vánoční doby přichází před slavností Zjevení Páně něco jako shrnutí významu všeho toho, co se událo. Zvěstování, vtělení, narození, andělé, pastýři, obřízka… to vše jsou události, které si umíme nějak představit, které jsou našemu smýšlení více či méně blízké. Ale hrozí nebezpečí, že můžeme zůstat jen na povrchu – počalo se a narodilo se dítě, zřejmě výjimečné, ale přece jen dítě. Dostalo jméno Ježíš. A co?

Texty této neděle nám dávají Boží pohled na všechny ty lidské, ačkoliv zároveň také nadpřirozené události. Jakousi Boží, božskou interpretaci, abychom viděli více než to, co dokážou vidět naše oči.

Autor Knihy moudrosti říká, že samotná Moudrost sestoupila na zem. A nejen to – přebývá ve svém vyvoleném lidu. V nás. V tobě i ve mně.

Evangelista Jan mluví o věčném Slově, které přišlo na zem. A „těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi“ (Jan 1,12). Nám. Tobě i mně.

Apoštol Pavel v oslavném hymnu velebí Boha Otce za veškeré požehnání, které dal lidem. Nám. Tobě i mně. A přidává důležitou modlitbu o schopnost chápat to, co se událo a děje (viz Ef 1,17-18).

Po přečtení či vyslechnutí těchto textů mi srdce naplňuje důvěra. Bůh se o mě od věčnosti stará a celé dílo, které jsme v těchto dnech slavili ve viditelných znacích, má dosah – a skvělý dosah – na můj věčný život. Tato myšlenka mi dnes dodává pokoj. Neboť když jsem si ráno přečetl zprávu o útoku Američanů na íránského generála, pronikla mě hrůza z toho, co se děje a co se může stát. Naplnilo mě volání o Boží milosrdenství. A čtení nedělní liturgie mi pak vrátila pokoj. Jsme, jsem v Božích rukou, v rukou milujícího Otce. Boží Moudrost je s námi, v nás. Nikdy nás neopustí…

Zkusme v tomto posledním týdnu vánoční doby prožívat právě toto. Bůh nás nikdy neopustí. Ať se děje cokoliv, s odvahou v srdci hlásejme sobě i jiným: „Ježíš je Pán!“

P:S: Dnešní čtení jsou nesmírně důležitá pro to, abychom nezůstali v našich lidských interpretacích. Pokud bychom neměli ty Boží interpretace, tak celé Vánoce by i pro nás křesťany byly jen jedním divadlem, prázdným svátkem bez nějakého hlubšího významu. Stojí za to si dnešní texty znovu a znovu číst a vnímat, že v nich je Bůh. Živý Bůh. Skutečný Bůh. Pravý Bůh. Otec.

Zpět