Světlo nebo tma?

Evangelium na dnešní den: Lk 3, 10-18

Lidé se ptali Jana (Křtitele): „Co máme dělat?“ Odpovídal jim: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně.“ Přišli také celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se ho: „Mistře, co máme dělat?“ On jim odpověděl: „Nevybírejte víc, než je stanoveno.“ I vojáci se ho ptali: „A co máme dělat my?“ Odpověděl jim: „Na nikom se nedopouštějte násilí, nikoho nevydírejte, buďte spokojeni se svým žoldem.“ Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánku. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu, aby pročistil (obilí) na svém mlatě a pšenici uložil na sýpce; plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“ Dával lidu ještě mnoho jiných napomenutí a hlásal mu radostnou zvěst.

Když jsem jednou šel po osvětlené ulici, napadlo mi, jak málo vlastně vidíme. Lampy – světlo tohoto světa – nám sice svítí na cestu, abychom šli správnou – vyšlapanou cestou, ale to je všechno. Nedovolí nám dívat se nahoru, abychom viděli něco hezčího – hvězdy, které nám ukazují směr, a měsíc, který říká, že zářit lze jen tehdy, když budeme v souladu se Světlem. S hvězdami sice nevidíme dobře na cestu, ale vynahrazují to tím, že cestu samotnou ukazují. Proto jdi za hvězdami po svém chodníku, abys našel Slunce. Ne chodníkem ke světským hvězdám.

Proč právě taková úvaha k tomuto úryvku? Představme si Jana Křtitele jako hvězdu, kterou je vidět, když přichází nový den, a s ním i Slunce – Ježíše. Už ve tmě nás upozorňuje, že přichází něco jasnější než on, a toto poselství je stále aktuální u všech světců (hvězdy na obloze). Stačí jen zakrýt světlo pouličních lamp a jít po hvězdách za Sluncem, i když Slunce ještě nevidíš.

Plug and pray:

Pane, prosím Tě, abys mi otevřel oči, abych tak mohl rozlišovat, za jakým světlem se dnes tíhnu. Amen.

V akci:

Zkus se buď ráno, nebo večer, když budou vidět hvězdy, jen tak zastavit, dívat se a uvědomovat si tu krásu, kterou ti nabízejí.

Bonus:

Pro poetické duše je zde jedna báseň od Štěpána Sandtnera SDB:

Všetky žiarivé hviezdy

Všetky hviezdy vysvietili

svoje piesne žiarivé

cez noc plné krásy sily

v tomto modrom zálive.

Trojčiarkové la la la la

do tiem ako výmenu

ranná hviezda vyspievala

Bohu trojjedinému.

Hviezdny koncert jasu plný

v nežnom pianissime

tíchne, mĺkne na výslní.

Aj my svoj hlas stíšime?

Zamĺkneme v dolcissime,

keď nám slnko vychodí

vyladiť nás v svojom rýme

na slnečné východy?