Promluva ze 17. neděle v mezidobí

28. 7. 2020
Dar moudrosti 1 Král 3, 5 – 12; Mt 13, 44 – 52

Pokud jsme se zaposlouchali do dnešního prvního čtení, možná vás taky jako mne napadla podobnost s celou řadou pohádek. V pohádkách se totiž často vyskytuje téma, jak někdo hlavnímu hrdinovi příběhu nabízí splnění přání, ať je to kouzelný dědeček, zlatá rybka, nebo Aladin v láhvi. Samozřejmě pak také často hraje roli, jestli si nějaký ten princ nebo Honza přeje něco moudrého a užitečného, nebo tuto šanci vyplýtvá na nějakou pitomost.

Jestlipak vás někdy napadlo, co byste si v takové situaci přáli. Teď nemyslím nějaké dětské fantazírování, ale kdybyste vážně dostali šanci splnit si své nejtajnější nebo největší přání. Asi by bylo zajímavé vědět, kolik lidí by takovou šanci využili pro sebe, a kolik by přemýšlelo, jak nejlépe takové přání využít ve prospěch všech lidí.

Myslím si, že nejstarší inspirace pro všechny takové pohádky se nachází právě v tom dnešním biblickém příběhu. Tady je to sám Hospodin, který nabízí králi Šalamounovi splnění přání. Ten si od Boha přeje dar moudrosti, aby mohl co nejlépe spravovat svoji zem. Za to také dostává pochvalu, že si nepřál ani dlouhý věk, ani bohatství nebo vítězství nad nepřáteli.

Dar moudrosti ale Bůh nemá jen pro někoho. Moudrost je jeden ze sedmi darů Ducha svatého, a ty jsou nabízeny všemu Božímu lidu. Každý věřící, který chce být naplňován Duchem svatým, má přístup k těmto darům. Taková moudrost, která je od Boha, není závislá na velikosti vzdělání, na získaných zkušenostech, na bystrosti intelektu apod. Tato moudrost je založena na tom, že se člověk umí nechat poučit Bohem. Pod vlivem Ducha svatého se stává vnímavým na to, jak má Boží řád a jeho zákony zařadit do svého života. S tímto darem i člověk jakkoliv jednoduchý dokáže dělat správná rozhodnutí, protože nespoléhá na lidskou moudrost, ale nechává se vést Boží moudrostí.

Názorný příklad, jak tato moudrost funguje, máme v dnešním evangeliu. Nebeské království je tu přirovnáno k pokladu ukrytému v poli, nebo ke drahocenné perle. Kdo chce získat tento poklad nebo tuto perlu, má prodat všechno, co má. Pak si bude moci dovolit koupit pole, kde poklad je, nebo tu perlu. Z pohledu lidské moudrosti ale můžeme namítat. K čemu bude člověku perla, pokud by za ni dal všechno, co měl. Jestli mu už nic nezbyde, co bude jíst, kde bude bydlet, jak si poradí s živobytím? Nebude muset tu perlu stejně nakonec prodat, aby nemusel živořit? Takovou drahou perlu si může pořizovat nějaký boháč a ne ten, kdo by kvůli ní musel prodat všechno, co má.

Tady je zřetelně vidět, jak se Boží moudrost může jevit v očích lidí jako bláznovství. Takže člověk, který chce získat nebeské království, se musí lidem spoléhajícím na lidskou moudrost jevit jako blázen. Křesťan jako Ježíšův následovník má totiž být připravený za Boží království dát cokoliv, co je třeba. Ne, že by bylo možné si Nebeské království koupit nebo něco dát jako výměnu. To je nám dáno v podstatě zdarma skrze Ježíšovo vykoupení.

Jenže jsou tu mnohé věci, které nám brání v přijetí tohoto daru, které nám překáží na cestě do Nebeského království. Proto je se získáním pravého bohatství spojena také ochota dát za něj třeba celé jmění, pokud nám to ve spojení s Bohem překáží. Dokud ale život s Bohem nevidíme jako to, co je pro nás nejcennější, sotva za to budeme ochotni dát cokoliv nebo se čehokoliv vzdát. Jestli ale Bůh vidí v našem srdci touhu po hledání Božího království, jistě nám připraví takové duchovní zkušenosti, abychom život s Bohem objevili skutečně jako naše největší bohatství. Pak pro nás nebude těžké dát za život s Bohem cokoliv.

Na ten poklad nebo perlu z dnešního evangelia je pak možné podívat se ještě i z jiného pohledu. Zatím jsme se dívali na sebe jako na ty, kdo mají toto bohatství získat. Ono je ale také možné brát to tak, že ty, já, každý z nás je tou drahocennou perlou. A ten, kdo ji chce získat, je sám Bůh. My jsme pro něj tak vzácní, že on dává nejvíc, co je možné, aby nás získal. Dává za nás totiž svého Syna. On tedy už dal všechno, co bylo možné, abychom byli jeho. Teď už jen čeká na každého z nás, jestli také dokážeme dát všechno, co je třeba, aby nám mohlo patřit veškeré bohatství Božího království.

Zpět