Promluva k 1.svatému přijímání

21. 9. 2020

Aby mělo svaté přijímání význam, je velmi důležité vědět, jaký vliv může mít Pán Ježíš na náš život díky své přítomnosti v Eucharistii. Já bych vám chtěl povědět o jednom chlapci, který objevil už v sedmi letech, jak velmi vzácný Boží dar je svaté přijímání. Jmenuje se Carlo Acutis. K prvnímu svatému přijímání šel Carlo již v sedmi letech a to na něj zapůsobilo mimořádným způsobem. Od té doby začal chodit na mši svatou každý a podle možností taky na adoraci.

Rád říkával takové přirovnání: “Člověk když se postaví na slunce, opálí se… ale když se postaví před Ježíše v eucharistii, stane se svatým,”. V jeho životě se to potvrdilo mimořádným způsobem. Vyrůstal v Itálii v Miláně a jako mnoho jiných kluků se už v dětství začal zajímat o počítače. Brzy začal pronikat do programování takovým způsobem, že lidé, kteří to viděli, ho začali považovat za malého počítačového génia. Ještě podivuhodnější ale bylo, k čemu začal počítač používat. Vytvořil webové stránky, ve kterých prezentoval informace z celého světa o eucharistických zázracích.

Kdo se o to nezajímá, nemusí vůbec tušit, co to takový eucharistický zázrak je. Jedná se o přirozeně nevysvětlitelnou událost, která se stala díky Ježíši přítomnému ve svatém přijímání. Poslední takový zázrak, který je prozkoumaný a uznaný, se stal v Polsku v Lehnici před 6 lety. V tamním kostele se tehdy v prostřední části proměněné hostie objevila červená tkáň. Církev nechala hostii vědecky prozkoumat a několik lékařských fakult potvrdilo, že uprostřed hostie se nachází tkáň z lidského srdce a že stav tkáně je v takovém stavu, v jakém je lidské srdce umírajícího člověka. Různých jiných nevysvětlitelných jevů, které se týkají svátosti eucharistie, je známá celá řada, a právě o tom všem mladý Carlo shromažďoval a prezentoval informace na svých stránkách. Kromě toho také vytvořil o těchto zázracích putovní výstavu, která se dostala do řady zemí.

Většině věřících nestačí dlouhý život na to, aby se Ježíšova přítomnost tak velmi promítla do jejich života. Carlovi na to stačilo 15 let. To byl totiž věk, kterého se dožil, když si ho Pán Bůh vzal k sobě. Lidé považují úmrtí v tak mladém věku za tragédii, jenže Carlo o svatém přijímání říkal, že je to jeho dálnice do nebe. A tak se po této dálnici dostal do nebe mnohem rychleji než ostatní. Papež František dal před dvěma lety souhlas k zahájení procesu blahořečení toho chlapce. Při té příležitosti byl otevřen 14 let po smrti jeho hrob a tělo se našlo neporušené. Došlo tu podobnému jevu, jako u některých jiných světců, jejichž těla po smrti nepodlehla rozkladu. Pak navíc došlo k uzdravení brazilského nevyléčitelně nemocného dítěte, za kterého jeho blízcí prosili o přímluvu právě Carola Acutise. Tím už nic už nebránilo, aby tento mladík byl prohlášený papežem za blahoslaveného. Titulky katolického tisku nyní oznamují: Blahořečení kybernetického apoštola bude v italském Assisi v sobotu 10. října. Tzn. za tři týdny.

Carlo Akutis nám názorně ukazuje, že úcta k eucharistii nepatří někam do středověku, ale že má zřetelné místo i v dnešním moderním světě. A Pán Ježíš neváhá využít toho, aby i moderní vědecké prostředky odhalovaly jeho přirozeně nevysvětlitelnou přítomnost v této svátosti. Každý máme na výběr: Buď se chceme s vírou schovávat, aby nás druzí nepovažovali za zabedněnce, kteří věří starým báchorkám. Nebo naopak se dokážeme k víře postavit tak, že z toho jako zabedněnci vyjdou ti, kteří neví, že víra v Krista se s moderním poznáním nijak nevylučuje. Je jasné, že jen málokdo dostane takovou milost, aby objevil Pána Ježíše v Eucharistii v té míře jako tento chlapec Carlo. Ale už to, že něco takového je možné, nás může povzbuzovat k tomu, že to spojení s Ježíšem ve svatém přijímání chceme umět využít co nejlépe.

Zpět