Dvojitá zrada

11. 4. 2017

Evangelium: Jan 13, 21-33. 36-38

Když Ježíš seděl se svými učedníky, v duchu se zachvěl a s důrazem prohlásil: „Amen, amen, pravím vám: Jeden z vás mě zradí.“ Učedníci pohlíželi jeden na druhého v rozpacích, o kom to říká. Jeden z jeho učedníků ležel na Ježíšových prsou, ten, kterého Ježíš miloval. Šimon Petr na něj kývl a vybídl ho: „Zeptej se, kdo to je, o kom to říká.“ On se naklonil k Ježíšovým prsům a zeptal se ho: „Pane, kdo je to?“ Ježíš odpověděl: „Ten je to, komu podám omočené sousto.“ A vzal sousto, omočil ho a podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. Po tom soustu vstoupil do něho satan. Ježíš mu pak řekl: „Co chceš udělat, udělej rychle.“ Z ostatních, kteří byli u stolu, nikdo nerozuměl, proč mu to řekl. Poněvadž Jidáš spravoval pokladnu, mysleli někteří, že mu Ježíš nařídil: „Nakup, čeho potřebujeme na svátky“, nebo aby dal něco chudým. On pak vzal sousto a hned odešel. Byla noc. Když (Jidáš) odešel, Ježíš řekl: „Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je oslaven v něm. Je-li Bůh v něm oslaven, oslaví Bůh i jeho v sobě; ano, hned ho oslaví. Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, ale jak jsem řekl židům, říkám teď i vám: Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete. Šimon Petr se ho zeptal: „Pane, kam jdeš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam za mnou teď nemůžeš jít; půjdeš však za mnou později.“ Petr mu řekl: „Pane, proč nemohu jít za tebou už teď? Svůj život za tebe položím!“ Ježíš mu odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“

Zamyšlení:

Ježíš dnes ohlásí, že bude zrazen. Představte si apoštoly při poslední večeři. V tom momentě se každý dívá na každého a ve svém nitru se ptají: „jsem to já?“ Já se mám polepšit? Dnes se totéž ptá Ježíš nás, tam kde jsme. Kdo z nás zradí, jak zradí, proč …? Všichni máme slabosti, zrazujeme. Na zradu se podívejme očima Jidáše a očima Petra. První zrada se už dlouho chystá, plánovali ji přední Židé, čekali na spojence, který se našel mezi dvanácti. Jidáš se dobrovolně rozhodl, že Ježíše zradí. Podobně jako velekněžím ani Jidášovi se nezamlouval „takový“ Mesiáš, a proto souhlasil, že za třicet stříbrných pomůže zajmout svého Učitele.

Druhá zrada byla neplánovaná. Petr ještě pár hodin před slovy, že Krista nezná, tvrdil, že za něj položí život. Situace nočního zatýkání, zmatek, strach z toho, co řeknou ostatní a na druhé straně přátelství mezi Petrem a Ježíšem, Petrova touha být při něm v těžkých chvílích. Bojuje sám v sobě a pro slabost zrazuje. Rozdíl mezi Petrem a Jidášem není ve zradě, ale v tom, jaká byla jejich reakce po uvědomění si svého činu. Jidáš se zhroutil a vzal si život, zapomněl na to, co ho Ježíš učil o své lásce a milosrdenství. Petr zaplakal nad svou slabostí, znal Ježíšovu dobrotu, vyznal, že Ježíš je Syn Boha a to, že má moc odpustit hříchy. Litoval a spolehl se na Ježíšovu lásku a moc odpuštění. I my zrazujeme někdy jako Jidáš, plánovaně. Do svého života nepouštíme Boha, nevyhovují nám taková „pravidla“ a tváříme se, že můžeme žít bez Něho. Na první místo dáváme věci, lidi, peníze, úspěch… Také zrazujeme i neplánovaně jako Petr. Děláme dobré skutky, chodíme do kostela, modlíme se, ale jsou okamžiky, kdy „zapomínáme“ na Boha a neznáme ho, protože se to v té situaci „nehodí“ a prožíváme tentýž boj jako Petr. Uvědomujeme si však naši opakovanou zradu? Jak se zachováme my, jako Jidáš nebo jako Petr?

Plug and Pray:

Ježíši, jsem tak slabý. Jak málo stačí, abych zapomněl, že Ty jsi mě vykoupil, že jsi můj přítel, že jsi stále u mě? Prosím tě o posílení víry v tvé milosrdenství, ať si jako Petr uvědomím a lituji, činím pokání a najdu novou radost pro Tvé následování. Amen.

V akci:

Zrazuješ? Znáš své hříchy, viny a to, na čem ještě musíš pracovat, abys byl podobný Kristu? Asi ano. Připrav se dnes na svatou zpověď, najdi si chvíli pro svou duši, vypiš si své viny, olituj a udělej si předsevzetí, že budeš lepším.

Bonus:

Milosrdní

 

Zpět